Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Běh, krása, romantika - jde to spolu vůbec dohromady?

Když jsem před pár lety začala běhat, netušila jsem, že nepůjde jen o chvilkový rozmar, ale o celoživotní lásku. A nebyla to láska na první pohled, vlastně na první rozběh. Nyní přemýšlím, naplnil běh moje očekávání a můj život? Nebo naopak? Nepřinesl mi snad nějaké zklamání či újmy?

Začátky nebyly vůbec lehké. Postupem let se sice běh stal součástí mého života, ale uvědomuji si, že to není žádná sranda. Takhle si pobíhat životem. Vždyť mi pak ten život utíká moc rychle. Zda-li ti, co sedí doma a nudí se a jejich den je dlouhý, to nemají lepší. Vždyť oni životem neproběhnou, jejich život nemá tak rychlý spád, ale pomalu a líně si plyne.

 

Ať je to jak je to, já bych neměnila. Běhám v přírodě a tam nacházím to, co nikde jinde nenajdu.

 

Třeba uprostřed zimy. Venku je mráz, chumelenice. Psa by nevyhnal. A já vyrážím na svou obvyklou trasu. Padající vločky mě píchají do očí a do obličeje. Třesu se zimou. Pocitově nic moc. Ale po pár metrech se zahřívám a najednou si uvědomuji tu bílou nádheru. Sleduji, jaký mají vločky tvar, když dopadnou na rukáv mé bundy. A to zvláštní bílé ticho. Jen já a sníh. Noha nohu míjí a já se posunuji svým hlemýždím tempem kupředu. Běžím ve sněhu a připadám si jako v peřině. Za sebou nechávám své stopy. To bych doma u televize nezažila.

 

Nebo v létě. Vedro k padnutí. Normální člověk se uchýlí do stínu s vychlazenou dvanáctkou. Já ne. Já opět vyrážím na svou obvyklou trasu. Je mi hrozné horko, neskutečně se potím. Noha nechce nohu míjet. Ale zaběhnu do lesa. Tady je stín a chládek a příjemná vlhkost. A vzduch nádherně voní. Miluju tuhle vůni rozpáleného jehličí, lesního mechu a horka. Uvědomili jste si někdy, jak voní letní les? I když to teď píši, tak ho cítím. A nemůžu se dočkat, až zase vyběhnu. A ptačí zpěv… rajská hudba. A sluneční paprsky, které se lámou ve větvích stromů… A zvláštní světlo v podvečer horkého letního dne...

Jsem patetická a říkám si: „Ach, kdo tu tenhle kýč vytvořil. Je to vůbec možné?“

 

Ani podzim není outsider mezi ročními období. Všichni sice nadávají na plískanice a vítr a hnusné počasí. Ale já cítím ve vzduchu svého lesa vůni padajícího a tlejícího listí. A to listí mi pod nohama šustí, dopad je krásně měkký. Pravda, trochu to klouže. Ani barvy mého lesa mě nenechávají chladnou.

Zase si říkám: „To snad není možný, co příroda dokáže. Který malíř tyhle listy maloval?“

Kromě toho, teploty podzimu jsou ideální pro běh a mě nemůže nic udržet doma na gauči u televize, ve které stejně nic nedávají. Tedy dávají pořád něco, ale já si nějak nemohu vybrat…

 

A co teprve jaro. Když se v mém lese probouzí. Běžím, tu zahlédnu sněženky, tam zase vykvetla prvosenka jarní.

„A hele, tady jsou už kočičky!"

Ptáci si začínají prozpěvovat. Stromy ukazují svoji sílu a já pozoruji, jak se příroda ze dne na den mění. Zelená barva se objevuje a každý den je jiná.

Napadá mě: „Ani jsem netušila, že zelená může mít tolik odstínů!"

A ta svěží jarní vůně. Ještě je ve vzduchu cítit noční déšť. To je snad nejlepší parfém, který znám.

 

S jarem přichází čas závodů.

Pak si říkám: „Holka, ty musíš trénovat a ne jen si tak běhat!“

 

Ale jakmile se dostanu do svého lesa (abych to vysvětlila: „ Nevlastním ho, jen jsem jej přijala za svůj tím, že jsem tam tak často a mám ho moc ráda.“),  předsevzetí začít běhat rovinky a fartleky a běžeckou abecedu rychle vezme za své. Jakmile se začnu při běhu kochat okolím, tréninkem proběhnu bez náznaku tréninku. A pak vím, že půjdu na závod a zase budu na konci, nejen svých sil. A znovu nabudu přesvědčení, že musím trénovat fartleky, rovinky, běžeckou abecedu… A pak zase přiběhnu do svého lesa….

Les a běh v něm mi dává spoustu zážitků a prožitků. V jakékoli roční době je jiný. Vlastně se proměňuje ze dne na den. A já pokaždé tady najdu něco, co nelze najít jinde. Ten klid a tu krásu a vůni a ticho i křik ptáků. Ševelení listů i praskání větví. Občas mě něco vyleká a já se rozběhnu se srdcem až v krku. Ale přesto se tam sama nebojím.

A tak cítím, že běh mi nepřinesl zklamání ani újmy. Vím, že má očekávání nezklamal, ale předčil. Objevila jsem pro mě nepoznané a poznala neobjevené. Můj život se během naplnil.

 

 

 

Autor: Zuzka Součková | pondělí 8.7.2013 10:09 | karma článku: 15,35 | přečteno: 374x
  • Další články autora

Zuzka Součková

Historka vskutku fekální

Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!

30.12.2021 v 18:27 | Karma: 28,76 | Přečteno: 1148x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Je svět v pořádku?

Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.

3.5.2020 v 19:05 | Karma: 24,72 | Přečteno: 977x | Diskuse| Společnost

Zuzka Součková

V ortopedické čekárně

Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.

27.4.2019 v 19:48 | Karma: 36,39 | Přečteno: 3518x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Jsem nemohoucí, ale bojuju

Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.

17.4.2019 v 12:48 | Karma: 28,93 | Přečteno: 1395x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Vytrácí se slušnost?

Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.

25.3.2019 v 18:09 | Karma: 42,19 | Přečteno: 3374x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku

26. dubna 2024  6:20

Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...

Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol

26. dubna 2024  5:42

Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...

Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině

26. dubna 2024

Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...

Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců

26. dubna 2024

Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...

  • Počet článků 281
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3262x
„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knih fejetonů ze života:

Běh života s úsměvem

Diagnóza žena

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší.