Odhalení! Čas si dělá co chce... to není fér
Středeční večer. Čas běží tak akorát, víno ze sklenice ubývá rychle a Terka povídá pomalu: "Každý ráno mi čas letí jako blázen, je úplně splašenej a já kvůli tomu chodím denně pozdě do práce. Rozhodla jsem se ho přelstít tím, že si nařídím budík o půl hodiny dřív. Už večer při ulehnutí do postele, jsem se mu vysmívala, že mě ráno nedostane. Převalovala jsem se na posteli a nemohla se dočkat rána. Těšila se jako prvňáček, jak budou spolupracanti čumět, až do práce dorazím včas. Všem vyrazím dech, když já, věčný zpozdilec, vejdu do kanceláře. Jako bych slyšela obdivné, hlasité hmmm, které zašumí hned, když otevřu dveře. Dvě kolegyně, které mě právě pomlouvají, tak si jisté, že je nemůžu přistihnout, od sebe rychle odskočí. 'Vy jste tady dneska nějak brzy,' řekne šéf, usměje se a půjde mi vypsat prémie. A víš, jak to dopadlo?"
"No nevím, ale předpokládám, žes jim vytřela zrak."
"Ha, ha," usmála se a rychle dopila sklenici. Pak pokračovala dál: "Jako vždycky. Zazvonil budík, vyskočila jsem radostně z postele s myšlenkou - Dneska mám půl hodiny navíc. S těmi třiceti minutami k dobru jsem se mohla dlouze a detailně prohlížet v zrcadle, udělat si depilaci nohou. Několikrát se převléknu, až svůj outfit doladím do posledního detailu. Ne jako obvykle, kdy na sebe naházím, co najdu. Ovšem čas si dělá, co chce, jako vždy se snaží mě přelstít a já začínám pomalu nabírat časový skluz. Nejdřív jen vteřiny, pak minuty.
No co ti mám povídat... Neklaplo to! Do kanceláře jsem dorazila úplně stejně jako včera, předevčírem, minulý měsíc i minulý rok. Nefunguje to!"
Tak to jsou oni. Ti, na které pořád čekám, letí mi hlavou po celou dobu jejího vyprávění.
"Aha! Tak ty patříš mezi opozdilce, na které takoví, jako jsem já, pořád někde čekají. Kolik já vystála dolíků, když jsem měla sraz s kamarádkou, která chodí všude pozdě. Kdybys věděla, jak často jsem stepovala v mrazu před školou, a modlila se, aby čas poposkočil a školník konečně odemkl bránu vzdělávání. Autobus mi nikdy neujel a na nádraží jsem znala zpaměti všechny jízdní řády. Co jsem asi tak měla dělat při čekání na příjezd vlaku. Vždyť mě by mohly dráhy žalovat, že jsem při poskakování, aby mi nebyla zima, ošoupala dlaždice v nádražní hale. A to nemluvím o téměř stoprocentním zpoždění, které rychlíky mívají."
Terka se směje. Nechápu, co jí na tom připadá tak vtipný.
Pokračuju dál: "Takovej člověk, jako jsem já, to má těžký. Teď, když jsem zmoudřela, chápu, že je lepší čekat v klidu domova. A tak každé ráno zůstávám doma, než přijde správná chvíle k odchodu. Všechno mám hotové, zaleju kytky, přečešu třásně u koberce a když mi zbyde chvilka, vytřu ještě chodník. Chodník byl už vycíděný, leskl se jako zrcadlo a já dostala oprávněný strach, že na něm někdo uklouzne, zlomí si nohu a ještě ho budu mít na svědomí. Usoudila jsem, že asi vstávám zbytečně brzy, a posunula budík o půl hodiny později. Uléhám s myšlenkou, jak si krásně pospím, a že nebudu muset ráno dělat zbytečnosti, než nastane čas odchodu. Probudím se. Už se nemůžu dočkat, až budík konečně zazvoní. Několikrát zkontroluju, je-li nastaveno zvonění a jestli už můžu vstávat. Pokaždé zklamaně klesám zpátky na polštář. Musím vydržet. Hurá, konečně slyším budící zvuk. Vystartuju do nového dne jako raketa. Síla zvyku mi nedovolí ztrácet čas. V rychlosti spáchám ranní hygienu, snídani a i nezbytnou kávu. Zbývá mi pořád tolik času, zaleju kytky. Pořád času dost. Já snad půjdu zase leštit chodník." Terka nevěřícně kroutí hlavou.
"No co ti mám povídat... Neklaplo to! Ráno probíhalo úplně stejně jako včera, předevčírem, minulý měsíc i minulý rok. Nefunguje to!"
Čas je relativní. Dělá si co chce. Někdy letí a spěchá jako horská bystřinka, jindy se líně převaluje jak řeka nad jezem. Nejrychleji utíká, když se nám to nehodí do krámu a na čas si dává, pokud bychom chtěli něco mít už za sebou.
Ano, čas je velice relativní fyzikální veličina, která si dělá co chce! To není fér. A proto se jím nenechme zahnat do kouta!
Zuzka Součková
Historka vskutku fekální
Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!
Zuzka Součková
Je svět v pořádku?
Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.
Zuzka Součková
V ortopedické čekárně
Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.
Zuzka Součková
Jsem nemohoucí, ale bojuju
Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.
Zuzka Součková
Vytrácí se slušnost?
Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
S vládou nemá smysl pokračovat v jednáních, a to ani za účasti prezidenta, řeklo ANO
V atriu Poslanecké sněmovny proběhla tisková konference stínové vlády hnutí ANO. Poslanci mluvili...
POLITICKÝ DIÁŘ: Pověstná „střídačka“ ODS a Kupkův úspěch na kongresu
Premium Byť se před čtrnácti dny na kongresu ODS v Ostravě téměř nic nestalo (natož aby šlo o něco...
Odvrátili jsme dronový útok na Minsk z území Litvy, tvrdí Bělorusko
Šéf běloruské tajné služby (KGB) Ivan Tertel ve čtvrtek uvedl, že se podařilo zmařit dronový útok...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Prodej bytu 2+kk 48 m2 Zborovská, Jince
Zborovská, Jince, okres Příbram
3 990 000 Kč
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.