Blackout aneb Jak se žije potmě
Maminka rychlým pohledem zkontrolovala stav nabití baterie, ani na moment neodtrhla zrak od displeje a pološeptem zamumlala: "Jen blbni! Jak jsi na to přišla?" "Říkala nám to paní učitelka ve školce, že prej nepůjde elektrika a všude bude zima, nebude svítit světlo, nebudeme mít co jíst, a krámy budou taky pořád zavřený a nebudou ani jezdit auta a ani vlak nepojede. A maminko, já se bojím." "Nechápu, proč vás ve školce pořád něčím straší. Nevěř všemu. Víš co, vyfotíme se spolu, tak se pěkně usmívej, já to pak dám na fejsbuk, a budeme sledovat, komu se to líbí, jo?" uklidnila dcerku a jak řekla, tak udělaly.
Být bez elektřiny. To za mého dětství v šedesátých letech nebylo nic neobvyklého. V prosincovém podvečeru s maminkou a bratrem vyvalujeme vanilkový rohlíčky, rozehřátá trouba už nedočkavě čeká na svoji první várku, když v tom světlo zabliká, v žárovce hrkne a rozhostí se tma. "Pepo, pojď sem, asi praskla žárovka a vypadly pojistky," zavolá máti na tátu. Přitom lamentuje: "Já to tady mám rozdělaný, a už to zase nefunguje." Nám nařizuje, ať se ani nehneme, abychom si potmě něco neudělali. "A nejezte to syrový těsto, nebo vám bude špatně," uděluje rozkazy jako generál před bitvou. Je vševšdoucí? Otec vyspává u televize, jejíž obrazovka právě zčernala a vysílá pořad "pořád-tma", vstávat se mu nechce, ale naléhavý hlas jeho ženy ho nenechá v klidu. Přesto se nenamáhá jít na chodbu paneláku nahazovat pojistky, stačí mu letmý pohled z okna, aby dokázal určit stav toku elektrické energie na našem sídlišti. Hlásí: "Ne, to nejsou pojistky, už je zase potmě celý sídliště."
Někde už blikají svíčky, jinde je zřejmě ještě nenašli a někteří, stejně jako my, je nemají vůbec. Když nešla elektrika minulý týden, poslední a jediná svíčka dohořela. Matka ji buď zapomněla koupit, nebo je neměli jako další nedostatkové zboží třeba mandarinky, banány, či dětské tepláky.
Nám to ale nevadí. Mrazák, který by při nedostatku "šťávy" vytekl, nemáme. Lednice je poloprázdná, protože se do ní moc potravin nevejde a v obchodě stejně vázne zásobování. Jogurty vozí ve čtvrtek, salámy v pátek a maso se kupuje jen na neděli. Obyčejná hořčice, kterou tak zbožňuju namazanou na chleba, vydrží i v teple a s máslem a paštikou se taky nic nestane, když nebudou chvíli v chladu. Čerstvé mléko sice do druhého dne zkysne, ale my ho vypijeme k bramborám na loupačku s tvarohem. Mňam. Z dalších elektrospotřebičů máme ještě žehličku a fén. Oba nejsou životně důležité. Pračku nevlastníme. V přízemí paneláku je prádelna. Pod kotlem se zatopí, aby byla teplá voda a pak se pere mechanickým přístrojem na kliku. Panelák je sice vyhřívaný dálkovým topením. U nás na rohu stojí kotelna a u ní jsou hromady uhlí. Já sice nevím, jestli bylo třeba k rozvodu tepla nějaké elektřiny, ale nám tenkrát topili tak málo, že kdyby netopili vůbec, velký rozdíl by nebyl.
V obchodě na rohu mají místo pokladny šuplík a všichni platí hotově. Nákup prodavačka sčítá na papírku pod sebe. Váha na zboží je mechanická a já nikdy nepochopila, jak dotyčná dokáže při letmém pohledu spočítat, kolik zboží stojí. Každý večer prodávající klíčem obchod zamkne, pak vezme do ruky dlouhou tyč s hákem a stáhne ještě roletu opatřenou visacím zámkem.
Matka plech s cukrovím potmě odloží na kuchyňskou linku a sesedneme si všichni kolem stolu.
Začíná černá hodinka. Vyprávíme si zážitky z právě uplynulého dne, a když rodiče vytáhnou historky z dětství a mládí, úplně se zapomeneme s bratrem pošťuchovat. S rozzářenýma očima nasáváme atmosféru dětství našich rodičů, které se nám zdá být nádherné, přestože byla válka. Je to tak krásná chvíle, že všichni litujeme, když se po dvou hodinách rozsvítí, trouba začne hřát, televize řvát a my děti musíme jít spát.
Kdysi, v minulém století za mého mládí to bez elektřiny bylo fajn. Alespoń mně jako dítěti se to tak jevilo.
Dnes jsme na téhle šťávě, která k nám proudem teče zásuvkami, závislí. Copak o to, svíček mám doma dostatek, zapaluji si je kvůli atmosféře téměř denně. Ale světlo, je to poslední, proč ji potřebujeme. Dnes bez elektřiny už nedokáže fungovat nic.
Zde si přečtěte, co a jak bude, pokud dojde k BLACKOUTu.
Naše blahobytná moderní společnost má všechno na co si vzpomene, ale jen za určitých podmínek. Držme si palce, ať k "blekblejtu" nedojde.
Zuzka Součková
Historka vskutku fekální
Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!
Zuzka Součková
Je svět v pořádku?
Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.
Zuzka Součková
V ortopedické čekárně
Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.
Zuzka Součková
Jsem nemohoucí, ale bojuju
Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.
Zuzka Součková
Vytrácí se slušnost?
Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Digitální stavební řízení od července bude, slíbil Bartoš. Provoz přirovnal k D1
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ve čtvrtek prohlásil, že digitální stavební řízení bude...
Deník Metro rozšiřuje regionální zpravodajství a zvyšuje náklad
Deník Metro z portfolia mediální skupiny MAFRA posiluje přítomnost v regionech a zároveň zvyšuje...
Podvody přesáhly pět milionů, žalobce viní pojišťováka i jeho otce lékaře
Z pojistných podvodů s celkovou škodou přesahující pět milionů korun obžaloval krajský státní...
Specialista na controlling - HO, dovolená navíc #x4FEf
INDEX NOSLUŠ s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat:
40 000 - 50 000 Kč
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.