Opravdový muž může být lovcem i ve 21. století
Nevadí, že jsi žena, klidně se vrhni na lov. A opačně. Znám muže, kteří se věnují ženským činnostem bez ohledu na to, co si o nich myslí okolí. Tradiční role se mění a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Ale já věřím, že ještě mezi námi praví muži jsou. Muži lovci. A že je jich víc, než ten jeden jediný exemplář, kterého si doma udržuju, oprašuju, schraňuju a opatruju sobecky pro sebe.
Můj muž je lovec celou svojí podstatou. Né, nemyslete si, že každé ráno vezme pušku a vyráží ulovit statného býka, abychom měli večer co jíst. On je to lovec novodobý. Miluje výhodné úlovky. Bohužel tuto svoji vášeň neskrývá a jeho přátelé jej v ní bezostyšně podporují. Pokud chce někdo vyhodit přebytečnou věc ze své domácnosti, nabídne ji nejprve mému lovci. Jemu zasvítí v očích veškerá lovecká vášeň všech jeho předků a on se po neužitečném předmětu vrhne jako tygr na ovci. Chce někdo vyhodit televizi? Předhodí tento "výhodný" úlovek mému muži a on ji dovleče domů. V rohu zahrady má celou kůlnu výhodných úlovků. Já sice žbrblám, ale kdykoli potřebuji třeba tyčku ke kytce, roletu, polici, či urvu výfuk, on zmizí mezi kořistmi a donese, co je třeba. Přestože jeho vášeň nesdílím, najdou se okamžiky, kdy jsem za ni ráda.
Tuhle nás ale čekal lov opravdový. Naší babičce, která tak ráda peče výborné koláče, přestala fungovat trouba. A protože jí už delší dobu chceme pořídit sporák s pojistkou proti unikání plynu, neváhali jsme ani minutu a rozhodli se vyjet na nákup do velkoměsta. Mému lovci zasvítí v očích jiskřičky lovecké vášně, a usedne k internetu, aby obhlédl revír. Vybral obchod Datart. Vypíše si na papírek značky a typy vhodné kořisti, a s výrazem šelmy chystající se ke skoku zastrčí do kapsy kalhot kreditní kartu. Já se mu vnutila do vozu. Moc často nemám příležitost vydat se do nákupního centra a tak beru košíček na plody, značkovou kabelku, svoji kartu a těším se na sběr.
Vcházíme do obchodu. Tomu mému se zužují zorničky a s vítězným pokřikem: "Támhle," už vyráží do míst, kde stojí sporáky. Já se opožďuju o tři kroky, chci mu zmizet a podívat se na barevné rychlovarné konvice, a jen tak bez nároku na jejich koupi si je prohlédnout, potěžkat, podržet, vyzkoušet. Pravěký lovec má ale smysly zbystřené, a už mě táhne za vlasy tam, kde tuší svoji kořist. Vytahuje z kapsy lísteček s typy a značkami sporáků, které si předlovil ještě doma na internetu. Se zklamáním zjišťuje, že to, co dle virtuální reality mají mít, tu není. Vrhá se na prodavače, který zcela jistě není ani lovec ani prodavač, spíš jen takový doplněk obchodu. Má košili ve firemních barvách a na čele vytetované logo. Na dotaz odpovídá, že mají jenom to, co tady vidíme. To vidíme taky! Můj lovec nabírá vzduch do plic a začíná jako šelma řvát: "Ale na internetu vašeho obchodu jsem viděl i něco jiného." P(r)odavač jen pokrčí rameny a myslí si své. Pomalu, nenápadně, aby nevzbudil podezření se snaží vytratit z našeho zorného pole. Obcházíme tři sporáky, které tady osamoceně stojí, ale protože si vzpomeneme na vůni koláčů, rozhodneme se ustoupit a jeden vybíráme. Znovu jdeme otravovat toho nebohého chlapce, který již sedí ve své kukani a snaží se být pro nás neviditelný. Lovec má ale bystré oko a vidí vše! Oznamuje mu, že si tedy ten jeden bereme.
"Mrknu se, jestli ho máme na skladě," řekne ten nebohý hoch a v lovci opět vře krev. "Hmm," podrbe se na bradě, "nemáme, ale objednám vám ho z centrálního skladu, bude tady za dva dny." Lovec nadskočí tři metry, začne mu šermovat před očima kreditkou a říká, že sem přijel, že si ho chce odvézt, a že nehodlá čekat, a že jdeme tedy jinam. "Nechápu, proč na stránkách máte psáno, že je všechno skladem, když v dnešní době je všechno zboží na kamionech a cestuje odněkud někam." Odcházíme. Lovec je zklamaný, jako... jako když se lovci úlovek nezdaří.
Jedeme do K+B elektro. Tam se vše v dobré obrátí. Na několika metrech čtverečních se totiž schází lovci dva. Jeden se snaží ulovit sporák (můj drahý) a druhý loví zákazníka (obchodník). Dochází ke konsensu, obchod se uskuteční, oba lovci uloví a babička druhý den upeče výborné voňavé borůvkové koláče.
Zuzka Součková
Historka vskutku fekální
Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!
Zuzka Součková
Je svět v pořádku?
Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.
Zuzka Součková
V ortopedické čekárně
Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.
Zuzka Součková
Jsem nemohoucí, ale bojuju
Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.
Zuzka Součková
Vytrácí se slušnost?
Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.
Zuzka Součková
Obědy zdarma pro všechny
Tak, děti, jdeme na oběd, máte ho zadarmo. Ale, pančelko, já nechci, mně ty obědy v jídelně nechutnají," řekne Maruška, otřese se hrůzou při vzpomínce na včerejší oběd. Nebylo to sice jídlo pro gurmána, ale bylo teplé a zdarma.
Zuzka Součková
Úchylák v bazénu
Chvilku si ho nevšímám, ale pak si uvědomuju, že plave za mnou. Když mě předplave, protože tak pomalu jako já asi neumí, počká si, a zase ho cítím za sebou. Začíná mi to být nepříjemné. Kouká mi na zadek, nebo co?
Zuzka Součková
Předvolební slibování aneb Čeká nás zářná budoucnost?
Už je to tu zas. Předvolební sliby. Politici pevným přímým pohledem shlížejí na nás obyčejné občany ze svého piedestalu umístěného na každé volné ploše a slibují.
Zuzka Součková
Určeno rodičům pubertálních fracků: Jak přežít pubertu (návod)
Puberta je hormonálně podmíněný proces, na jehož konci je dosaženo pohlavní zralosti a schopnosti reprodukce. Tak hovoří věda. Laicky řečeno je puberta stav, kdy zúčastnění denně přemýšlejí nad vraždou, či sebevraždou.
Zuzka Součková
Jak mi nevyšlo stát se součástí reklamy
Reklamní svět je svět krásných lidí, plný světel, úsměvů, radosti, štěstí a lásky. Obyčejnému člověku dodává spoustu naděje, že i jeho by něco takového mohlo potkat.
Zuzka Součková
Učitelčin obyčejný rok
Každý, kdo vychodil základní školu, ví přesně, jak mají učitelé žáky učit. Co s nimi mají dělat, jaké učivo probírat, a co by po těch chudinkách dětech neměli nikdy chtít.
Zuzka Součková
Vy nemáte slevovou kartičku?
Zaměstnanci lékárny Benu se ze mě roky marně snaží udělat pacienta vnucováním slevové karty. Ač letitá dáma, návštěvníkem lékárny jsem poměrně sporadickým. Nechodím pro léky pravidelně, asi proto, že žádné pravidelně neužívám.
Zuzka Součková
Padesátiletá rebelka. Fakt?
Když je jednomu padesát a víc, nedbá názoru okolí. Pro mě za mě, ať si kdo chce, co chce, říká. Mně je to fuk!
Zuzka Součková
Jak jsme se málem stali obětí trestného činu
Už několik let jezdíme po světě s obytným autem a s koly. Kola vozíme na zadním stojanu. Můj muž je pečlivý a opatrný. Kola zamyká několika řetězy a přikrývá plachtou.
Zuzka Součková
Jít na WC ve vlaku vyžaduje hodně odvahy...
Po kolejích jezdí vlaky. V dobách mého mládí byly špinavé, záclonky utahané, smradlavé. Záchody znečištěné, sedadla nepohodlná. Koženka na nich studená a při delší cestě dokázala přitáhnout do zadních partií pořádného vlka.
Zuzka Součková
Muž a žena po třiceti letech soužití
Člověk je párový tvor. Většina. Já tedy ano a předpokládám, že i můj muž. Společně káru života táhneme třicet pět let. Je tedy zřejmé, že navzájem si vidíme až na úplné dno. Můj muž mě často prokoukne až tam, kam já nedohlédnu.
Zuzka Součková
Svoboda je pryč, vážení!
Svoboda je možnost, případně schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost. Poslední dobou se nad tím pozastavuju a přestávám věřit svým očím. Mě chce někdo omezovat?
Zuzka Součková
Návod k použití aneb Lidi, vzpamatujme se!
Koupili jste si v poslední době nějakou věc? Ano? A všimli jste si, jakou jste k tomu obdrželi knihu s názvem Návod k použití? Nemám na mysli elektroniku, kde návod má své oprávnění, ale třeba obyčejný hrnec.
Zuzka Součková
Gabriela Koukalová a poruchy příjmu potravy
Anorexie či bulimie jsou nemoci. Mnohdy postihnou krásné, mladé dívky, u kterých by to nikdo nečekal. Není to žádný výplod choré mysli, jsou to závažné choroby, které mnohdy spustí několik slov pronesených v blízkosti dotyčné.
Zuzka Součková
Učitel, ten tvrdý chleba má
Učitelé mají pořád prázdniny, chodí do práce na osmou, domů v poledne, dokonce mají i volné víkendy, a ještě pořád brečí, že mají málo peněz. Alespoň takto je veřejností profese učitele většinou vnímána.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.