Ani dotace z člověka neudělají vládce přírody
V našem městě kolem řeky Mže je lesopark. Co moje paměť sahá, byla to vždy taková polodžungle. Stromy - jehličnany i listnáče, keře, byliny, kopřivy, tráva. Divočinu zjemňovaly svou něžnou krásou jarní květiny. Ptáci řvali, divoká prasata občas proběhla po cestičce a jednou jsem zahlédla srnku. Vyvěrala tam studánka, kolem které počátkem března vykvétaly ohromné trsy sněženek. Tahle džungle byla protkána cestičkami, které vyšlapaly v průběhu mnoha let lidské i zvířecí nohy jaksi mimoděk. Přišel prudký liják? Příroda si s ním poradila, voda se vsákla a chvíli po dešti nebyla na cestičce ani louže. Při vichřici se stromy navzájem podržely, slabé kusy byly vyvráceny a na jejich místě z náletových semen vyrostl nový. Příroda si to vyřešila po svém. Človéka nepotřebovala.
Jenže takový člověk je pán všeho. Aspoň si to myslí. Město získalo dotaci na revitalizaci tohoto "parku". Projektant vypracoval projekt. Na papíře to vypadalo krásně. Staré ošklivé stromy vykácíme, keře zničíme, zasadíme travičku, sem tam lavičku a nebudou chybět ani odpadkové koše. Dva roky dřevorubci káceli, tahali technikou dříví z lesa, motorovky vrčely. Příroda plakala.
Studánku zasypali, její poloha se nehodila do projektu. Nedaleko od ní vyvedli trubku, která prý svede její vodu.(Ha ha!) Lesopark vyčistili od náletů, plevele, zasadili kanadské borovice na místo našich českých vzrostlých stromů. Sem tam usazený kámen na ozdobu. Na pohled to vypadá dobře. Dobře to vypadalo do prvního přívalového deště. Voda jak známo bere vše, nevybírá. Splavila trávníky, kameny pokryla zeminou. Už nejsou peníze na údržbu.
Uplynul nějaký čas od úprav. Spousta vody v řece Mži odtekla, nová přitekla. Tam, kde kdysi rostly rostliny přirozeně, ty uměle vsazené trpí a nenápadně je atakuje invazivní netýkavka. Po dešti je zem promáčená a tam, kde byly vytvořené nové umělé cestičky, stojí voda. Všechny lavičky jsou posprejované a ještě nikdy jsem tady nepotkala maminku s kočárkem na procházce. Zato prapodivná individua s krabicákem či petkou v ruce ano. Pokřikují na těch pár skalních pejskařů a mě, kteří jsme sem chodili vždycky. Oni venčit své pejsky, já odtud vybíhám na své stezky.
Tuhle jsem se tam až bála a to nejsem žádná třasořitka. Ale když zvláštně vypadající osoba huláká a velký pes štěká, neměl by dobrý pocit asi nikdo.
Ano, z dotací naše město připravilo těmto lidem hezké prostředí, které vydrželo být hezké možná jednu sezónu. Sama jsem zvědavá, jak se situace v našem parku bude vyvíjet.
Přeměnit to, co si příroda vybudovala, se většinou nepodaří. Je to podobné, jako když se novomanželka snaží změnit povahu svého muže k obrazu svému. Málokdy se jí to povede, a i když se zdá, že se zdařilo, nevede to k dobru.
Do smrti nepochopím, proč se penězi plýtvá na něco zbytečného. Proč se raději nepomůže nemocným a potřebným. Ale těm opravdu potřebným, ne nemakačenkům!
P.S.: v tomto právě zrozeném roce vám všem, moji milí čtenáři, přeju hodně štěstí a zdraví. Zachovejte mi přízeň. Děkuji.
Zuzka Součková
Historka vskutku fekální
Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!
Zuzka Součková
Je svět v pořádku?
Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.
Zuzka Součková
V ortopedické čekárně
Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.
Zuzka Součková
Jsem nemohoucí, ale bojuju
Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.
Zuzka Součková
Vytrácí se slušnost?
Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Odpuzující. Strašit migrací je tak jednoduché, kritizoval Babiše ministr
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v CNN Prima News vyčetl Andreji Babišovi...
Ukrajinci v branném věku budou moci získat pas jen ve vlasti, rozhodl Kyjev
Ukrajinská vláda přijala rozhodnutí, podle něhož muži ve věku od 18 do 60 let budou moci získat...
Biskupové se distancovali od Zemanovy akce v Arcibiskupském paláci
Pražský arcibiskup Jan Graubner se distancoval od akce, při které byla minulý týden v...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Prodej rodinného domu 132 m2, pozemek 655 m2
Těšetice, okres Znojmo
7 495 000 Kč
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.