Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vy tam nahoře, já to nemyslela vážně, šlo o nadsázku

7. 11. 2016 8:24:34
Napsala jsem dávno článek „Kuřáci vs. nekuřáci. Zakažte všechno a bude klid". Zakažte všechno - to je nadsázka! Opravdu jsem netušila, že zákazy a příkazy se budou množit. Zákonodárci, neberte mě vážně. Lidé, vám se omlouvám!

Přišel zákaz kouření v restauracích, mnozí jásali, mnozí smutnili.

Zvykli jsme si?

V prosinci 2014 přišla na trh povinnost týkající se velikosti písma na obalech. Od soboty 13. 12. museli výrobci uvádět do oběhu potraviny s novými obaly, obchody ale mohly doprodat zásoby (óó - jak velkorysé!). TADY. Výrobci nejspíš upravili obaly, ale já změnu nedokážu ocenit, písmo na obalech je pro mě i nadále ve velikosti nedorostlé blechy.

Zvykli jsme si?

Alergeny. Chápu, spousty lidí jsou na leccos alergičtí. Já třeba na lidskou blbost, ale na tu mě jídelní lístek neupozorní. Když jsem prvně v restauraci viděla: vepřový řízek (1,3,4), myslela jsem si, že jídlo je pro jednu, tři nebo čtyři osoby. U knedlíků bylo v závorce (3,5,7) – to jsem brala jako volbu, kolik dostanu kusů. Ale zarazilo mě, že u piva byla také nějaká čísla a já se rozhodně o své pivo nechtěla s ostatními strávníky dělit. Servírka mi vysvětlila, o co jde... TADY

Zvykli jsme si?

Letos v létě mě cestování zavedlo několikrát na D5. Řeknu vám, díky výměně svodidel, jsem tam prostála pořádný kus svého života. Ale na druhou stranu, hned si s těmi novými svodidly na dálnici připadám bezpečněji, asi stejně jako s vložkou s křidýlky. Více o výměně - TADY

Zvykli jsme si?

Na podzim si vyjela naše cykloparta na výlet. Na kolech jsme dorazili do Aše, hotel Goethe. V devět večer jsme dojedli večeři a muzikanti z našeho středu začali ladit nástroje. Žádný elektrický bigbeat, jedna kytara, banjo, basa vytvořená z barelu. A začali jsme: Na Okoř je cesta..., Rovnou, jo tady rovnou..., Co skrýváš za víčky...
Za deset minut deset přišel pan majitel, že ode dnes platí novela zákona o přestupcích a je nutné dodržovat noční klid. Bylo 1. 10. 2016, bylo nám padesát pryč, naše hudební produkce byla všechno jen ne hlasitá, ale pan majitel nás poslal spát. Ještě jsme ho ukecali na poslední rundu panáků a hurá do postele jako na pionýrském táboře. Aspoň nás druhý den nebolela hlava, a na kole to z kopce svištělo samo. TADY

Zvykneme si?

Zatím poslední zákaz, co jsem postřehla, se týká zavírání velkých obchodů o svátcích. TADY. Mě to až tak nevzrušuje, o svátcích jsem většinou někde uprostřed lesů a hor, a tam opravdu nemám možnost rejdit s košíkem mezi regály. Ale ztráta volby, o kterou zákazníci a vlastně i majitelé obchodů přišli, mi vadí!

Zvykáme si?

Podnikatele čeká EET. Co bude dál? Budeme si pořád a pořád zvykat?

Určitě jsem se nezmínila o všem, co se nám přikazuje a zakazuje. Například jsem vůbec nenapsala, že mám tenhle týden zákaz běhání - dala jsem si ho sama a myslím, že to stejně nikoho nezajímá.

Opravdu si zvykneme na to, že se s námi manipuluje? Že spoustu toho musíme a spoustu nesmíme? Bereme tu buzeraci samozřejmě, stejně jako nepohodlí špatného počasí? Jsme stádo ovcí, se kterým si ovčák dělá, co chce? Máme ještě nějakou šanci se probrat?

Hmmm, to se mně nelíbí!

Autor: Zuzka Součková | pondělí 7.11.2016 8:24 | karma článku: 35.24 | přečteno: 1376x

Další články blogera

Zuzka Součková

Tour de česká hospoda aneb Atmosféra starých časů

V minulém článku jsem zmínila dvě hospody. Zatímco ze špinavé jsme byli se psem vykázáni (nevadí mi to), ve druhé, čisté a s vysokou úrovní služeb, nás přijali s úsměvem. Na toulkách Čechami jsem v pohostinství zažila víc.

4.9.2017 v 18:06 | Karma článku: 32.69 | Přečteno: 1158 | Diskuse

Zuzka Součková

Jak mě restaurace na českém venkově vrátila před rok 89

Zavedením EET některé venkovské hospody zavřely. Jezdíváme na kole mimo turistické oblasti a ráda bych si i tady dala kofolu, tam polévku, jinde třeba i nějaký zrzavý nealko ionťák. Už to není tak snadné jako dřív.

29.8.2017 v 15:32 | Karma článku: 44.82 | Přečteno: 21593 | Diskuse

Zuzka Součková

Tyranové týrají...

Narodili jsme se jako lidé, a přesto v sobě každý máme kousek zvířete. Někdo je slepice, jiný kočka, prase, ten řve jako tygr. Navzájem si říkáme Ty vole. A učitelka, která chce po dětech vědomosti, je pro některé rodiče kráva.

24.8.2017 v 12:53 | Karma článku: 31.39 | Přečteno: 1482 | Diskuse

Zuzka Součková

Může být DPD horší než Česká pošta?

Můj muž má smůlu. Tedy on má štěstí, že mě má, ale jeho smůla tkví v objednávkách přes internet. Objedná modrý snowboard, přijde růžový. Očekává běžecké hole. Kurýr je dodá zprohýbané, že by nešly zapíchnout ani k rajčatům.

15.8.2017 v 18:17 | Karma článku: 37.96 | Přečteno: 4673 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Vratislav Kozak

Transformace pivovarství v České republice

Stať byla publikována již v roce 1998. Naplnily se předpoklady autora, že dojde ke koncentraci pivovarského průmyslu a prodeji nejvýznamnějších producentů piva zahraničním zájemcům.

24.9.2017 v 12:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 88 | Diskuse

Václav Toman

Jak souvisí držení těla a naše myšlenky?

Doba čtení: 3 minut Při vzpřímeném držení těla si vybavíme spíše pozitivní vzpomínky. Jak je to možné?

24.9.2017 v 11:35 | Karma článku: 5.59 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jan Pražák

Utrpení mladého horňáka

„Koukejte, kluci, támhleta v těch červenejch plavkách má nejmíň čtyřky. Dvouručky. Sice budou trochu volnější, ale zato s parádně velkejma bradavkama. Takový já znám.“

24.9.2017 v 11:23 | Karma článku: 12.86 | Přečteno: 503 | Diskuse

Dana Adámková

Tak a je to tady

To byla fuška. Řeknu vám, že mi ti malí drobečci dali zabrat. Ale musela jsem i zasmát pod vousy. Kdybyste viděli paničku, jak byla červená, funěla a tlačila stejně jako já.

24.9.2017 v 11:19 | Karma článku: 12.36 | Přečteno: 159 | Diskuse

Libuse Palkova

Tchýně a uzený

Kromě policajtů a politiků jsou dalším nejčastějším terčem vtipů tchýně. Následující knižní tituly se týkají nejen tchýní samotných, ale i toho, jaké radosti a strasti soužití s nimi přináší

24.9.2017 v 10:47 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 288 | Diskuse
VIP
Počet článků 246 Celková karma 34.48 Průměrná čtenost 3125

Jsem především matka 3 dětí. Když děti dospěly, začala jsem běhat. Přestože jsem nikdy nebyla sportovní typ. Na mém příkladu je vidět, že když se chce, všechno jde

Vaše vzkazy mne potěší

Kliknutím na foto autorky se zobrazí všechny její články

V loňském roce vyšla moje prvotina, kniha s názvem Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

29. 2. se narodilo mé páté dítě. Druhé papírové. Knížka Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne. Váží 365 g, má 250 stran, barevnou obálku, látkovou záložku a uvnitř je spousta písmen. Její hodnotu mimořádně zvedají překrásné ilustrace od mé dcery.
Obě dvě jsme v pořádku. Vy, kteří toužíte obohatit svoji knihovnu, napište mi. Děkuji vám za přízeň a doufám, že s ní strávíte krásné chvíle.

Zájemci o ni se mohou přihlásit na mém mailu: zuzkasouckova@atlas.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.