Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta, strejda... kdo se v tom má vyznat?

19. 11. 2016 8:38:01
"To je strejda," zamával Péťa na auto. "Strejda? Maminčin bratr, nebo snad z příbuzný z tatínkovy strany?" ptám se, znalá příbuzenských pout. Nechápavě se na mě podívá, zavrtí hlavou, svěsí koutky, svraští nos: "Co?" Nerozumí?

Děti vysvětluji: " To je jako jeho novej táta." Aha, trapas - nadávám si v duchu, když moje opotřebovaná mozková buňka pochopí. "Tak kdo bude první u toho stromu?" odvádím pozornost. Jako když se zvedne vítr, děti se rozeběhnou a bezstarostně utíkají.

Celkem se až tak nic nestalo, jen jsem si včas neuvědomila, jak často v dnešních rodinách supluje roli táty strejda.

Rychlá doba. Instantní vztahy.

Velká láska. Dle vědcú se jedná o chemickou reakci. Když chemie vyprchá, přichází ke slovu obyčejné všední dny se svými starostmi a strastmi. Není to jednoduché, děti zlobí, peněz málo, nároků hodně. Leckde si člověk přečte, že ten nebo ten má novou lásku, nového partnera. V televizi se předvádí známá celebrita se svým dalším, kdoví kolikátým přítelem. Jen září. Zůstávat ve vztahu, kde jsou problémy, se jeví zbytečné. Život je nudný, starosti jednotvárné a ty děti - pořád zlobí. Pak se objeví někdo, kdo člověku rozumí, naslouchá, srdce se tetelí jak letní vzduch. Doma jenom problémy, potíže, řev a pláč.

...lehce se balí kufry, když se rozchází kdekdo. Vypadá to jednoduše a zdá se, že není důvod zůstávat ve vztahu, který se jeví nefunkčně. Jeví. Nikde není řečeno, že nefunkční je, a že jiný vztah bude lepší. Každý začátek je krásný. Znovu se točí hlava, podlamují nohy, oči se do sebe vpíjí. Myšlenky utíkají za tím druhým a bez něj je den nekonečný.

A pak. Velká láska rychle pomine, přichází strasti všedních dnů. Jak je možné, že nedostatky toho druhého nebyly dlouho vidět? Není jednoduché, když zlobí nejen vlastní děti, ale i ty partnerovy. Peněz je pořád málo, nároků čím dál víc... A hele, soused se rozvádí, Franta má novou partnerku a je tak šťastný. A Marta? Omládla vedle mladšího muže. Objeví se někdo nový, člověku rozumí, naslouchá, srdce se tetelí jak letní vzduch. Doma jenom problémy, potíže, řev a pláč.

...lehce se balí kufry, když to dělá kdekdo...

Je škoda, že rychlá instantní doba bere dětem jejich jistoty. Škoda, že se vztahy zacházíme jako s pouťovým štěstím, když se nám už nelíbí, zahodíme je.

Přitom recept na šťastné, dlouhotrvající manželství je tak jednoduchý.

Vezmeme pořádnou porci lásky, přidáme toleranci a pokoru - s těmito ingrediencemi nešetříme!
Přisypeme tři špetky ochoty ustoupit.
Vhodíme hrst umění ve správném okamžiku mlčet.
Nikdy nepřidáváme slova - já ti to furt říkám, ty jsi ale blb, ty vypadáš, moje maminka to uměla líp, bejval(ka) by tohle nikdy neudělala a jim podobná...
Nezapomeňte nasypat chuť překonávat překážky a odvahu bojovat s nepřízní.
Na závěr vložíme plnou lžíci humoru a touhy.
A když okořeníme společným zájmem, nemůžeme nic zkazit.
Ať vás ani nenapadne přihodit přehnaná očekávání.

Vařte s láskou a uvidíte, že manželství bude chutné a trvanlivé. Dobrou chuť!

Autor: Zuzka Součková | sobota 19.11.2016 8:38 | karma článku: 34.72 | přečteno: 2107x

Další články blogera

Zuzka Součková

Tour de česká hospoda aneb Atmosféra starých časů

V minulém článku jsem zmínila dvě hospody. Zatímco ze špinavé jsme byli se psem vykázáni (nevadí mi to), ve druhé, čisté a s vysokou úrovní služeb, nás přijali s úsměvem. Na toulkách Čechami jsem v pohostinství zažila víc.

4.9.2017 v 18:06 | Karma článku: 32.69 | Přečteno: 1158 | Diskuse

Zuzka Součková

Jak mě restaurace na českém venkově vrátila před rok 89

Zavedením EET některé venkovské hospody zavřely. Jezdíváme na kole mimo turistické oblasti a ráda bych si i tady dala kofolu, tam polévku, jinde třeba i nějaký zrzavý nealko ionťák. Už to není tak snadné jako dřív.

29.8.2017 v 15:32 | Karma článku: 44.82 | Přečteno: 21593 | Diskuse

Zuzka Součková

Tyranové týrají...

Narodili jsme se jako lidé, a přesto v sobě každý máme kousek zvířete. Někdo je slepice, jiný kočka, prase, ten řve jako tygr. Navzájem si říkáme Ty vole. A učitelka, která chce po dětech vědomosti, je pro některé rodiče kráva.

24.8.2017 v 12:53 | Karma článku: 31.39 | Přečteno: 1482 | Diskuse

Zuzka Součková

Může být DPD horší než Česká pošta?

Můj muž má smůlu. Tedy on má štěstí, že mě má, ale jeho smůla tkví v objednávkách přes internet. Objedná modrý snowboard, přijde růžový. Očekává běžecké hole. Kurýr je dodá zprohýbané, že by nešly zapíchnout ani k rajčatům.

15.8.2017 v 18:17 | Karma článku: 37.96 | Přečteno: 4673 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Vratislav Kozak

Transformace pivovarství v České republice

Stať byla publikována již v roce 1998. Naplnily se předpoklady autora, že dojde ke koncentraci pivovarského průmyslu a prodeji nejvýznamnějších producentů piva zahraničním zájemcům.

24.9.2017 v 12:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 88 | Diskuse

Václav Toman

Jak souvisí držení těla a naše myšlenky?

Doba čtení: 3 minut Při vzpřímeném držení těla si vybavíme spíše pozitivní vzpomínky. Jak je to možné?

24.9.2017 v 11:35 | Karma článku: 5.59 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jan Pražák

Utrpení mladého horňáka

„Koukejte, kluci, támhleta v těch červenejch plavkách má nejmíň čtyřky. Dvouručky. Sice budou trochu volnější, ale zato s parádně velkejma bradavkama. Takový já znám.“

24.9.2017 v 11:23 | Karma článku: 12.86 | Přečteno: 503 | Diskuse

Dana Adámková

Tak a je to tady

To byla fuška. Řeknu vám, že mi ti malí drobečci dali zabrat. Ale musela jsem i zasmát pod vousy. Kdybyste viděli paničku, jak byla červená, funěla a tlačila stejně jako já.

24.9.2017 v 11:19 | Karma článku: 12.36 | Přečteno: 159 | Diskuse

Libuse Palkova

Tchýně a uzený

Kromě policajtů a politiků jsou dalším nejčastějším terčem vtipů tchýně. Následující knižní tituly se týkají nejen tchýní samotných, ale i toho, jaké radosti a strasti soužití s nimi přináší

24.9.2017 v 10:47 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 288 | Diskuse
VIP
Počet článků 246 Celková karma 34.48 Průměrná čtenost 3125

Jsem především matka 3 dětí. Když děti dospěly, začala jsem běhat. Přestože jsem nikdy nebyla sportovní typ. Na mém příkladu je vidět, že když se chce, všechno jde

Vaše vzkazy mne potěší

Kliknutím na foto autorky se zobrazí všechny její články

V loňském roce vyšla moje prvotina, kniha s názvem Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

29. 2. se narodilo mé páté dítě. Druhé papírové. Knížka Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne. Váží 365 g, má 250 stran, barevnou obálku, látkovou záložku a uvnitř je spousta písmen. Její hodnotu mimořádně zvedají překrásné ilustrace od mé dcery.
Obě dvě jsme v pořádku. Vy, kteří toužíte obohatit svoji knihovnu, napište mi. Děkuji vám za přízeň a doufám, že s ní strávíte krásné chvíle.

Zájemci o ni se mohou přihlásit na mém mailu: zuzkasouckova@atlas.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.