Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta, strejda... kdo se v tom má vyznat?

19. 11. 2016 8:38:01
"To je strejda," zamával Péťa na auto. "Strejda? Maminčin bratr, nebo snad z příbuzný z tatínkovy strany?" ptám se, znalá příbuzenských pout. Nechápavě se na mě podívá, zavrtí hlavou, svěsí koutky, svraští nos: "Co?" Nerozumí?

Děti vysvětluji: " To je jako jeho novej táta." Aha, trapas - nadávám si v duchu, když moje opotřebovaná mozková buňka pochopí. "Tak kdo bude první u toho stromu?" odvádím pozornost. Jako když se zvedne vítr, děti se rozeběhnou a bezstarostně utíkají.

Celkem se až tak nic nestalo, jen jsem si včas neuvědomila, jak často v dnešních rodinách supluje roli táty strejda.

Rychlá doba. Instantní vztahy.

Velká láska. Dle vědcú se jedná o chemickou reakci. Když chemie vyprchá, přichází ke slovu obyčejné všední dny se svými starostmi a strastmi. Není to jednoduché, děti zlobí, peněz málo, nároků hodně. Leckde si člověk přečte, že ten nebo ten má novou lásku, nového partnera. V televizi se předvádí známá celebrita se svým dalším, kdoví kolikátým přítelem. Jen září. Zůstávat ve vztahu, kde jsou problémy, se jeví zbytečné. Život je nudný, starosti jednotvárné a ty děti - pořád zlobí. Pak se objeví někdo, kdo člověku rozumí, naslouchá, srdce se tetelí jak letní vzduch. Doma jenom problémy, potíže, řev a pláč.

...lehce se balí kufry, když se rozchází kdekdo. Vypadá to jednoduše a zdá se, že není důvod zůstávat ve vztahu, který se jeví nefunkčně. Jeví. Nikde není řečeno, že nefunkční je, a že jiný vztah bude lepší. Každý začátek je krásný. Znovu se točí hlava, podlamují nohy, oči se do sebe vpíjí. Myšlenky utíkají za tím druhým a bez něj je den nekonečný.

A pak. Velká láska rychle pomine, přichází strasti všedních dnů. Jak je možné, že nedostatky toho druhého nebyly dlouho vidět? Není jednoduché, když zlobí nejen vlastní děti, ale i ty partnerovy. Peněz je pořád málo, nároků čím dál víc... A hele, soused se rozvádí, Franta má novou partnerku a je tak šťastný. A Marta? Omládla vedle mladšího muže. Objeví se někdo nový, člověku rozumí, naslouchá, srdce se tetelí jak letní vzduch. Doma jenom problémy, potíže, řev a pláč.

...lehce se balí kufry, když to dělá kdekdo...

Je škoda, že rychlá instantní doba bere dětem jejich jistoty. Škoda, že se vztahy zacházíme jako s pouťovým štěstím, když se nám už nelíbí, zahodíme je.

Přitom recept na šťastné, dlouhotrvající manželství je tak jednoduchý.

Vezmeme pořádnou porci lásky, přidáme toleranci a pokoru - s těmito ingrediencemi nešetříme!
Přisypeme tři špetky ochoty ustoupit.
Vhodíme hrst umění ve správném okamžiku mlčet.
Nikdy nepřidáváme slova - já ti to furt říkám, ty jsi ale blb, ty vypadáš, moje maminka to uměla líp, bejval(ka) by tohle nikdy neudělala a jim podobná...
Nezapomeňte nasypat chuť překonávat překážky a odvahu bojovat s nepřízní.
Na závěr vložíme plnou lžíci humoru a touhy.
A když okořeníme společným zájmem, nemůžeme nic zkazit.
Ať vás ani nenapadne přihodit přehnaná očekávání.

Vařte s láskou a uvidíte, že manželství bude chutné a trvanlivé. Dobrou chuť!

Autor: Zuzka Součková | sobota 19.11.2016 8:38 | karma článku: 34.41 | přečteno: 2090x

Další články blogera

Zuzka Součková

Žijeme v Koblihovo aneb Nejezte koblihy, škodí!

Kobliha. Nadýchaná jako peřina, pyšná jako páv. Lehounká jak peříčko, zasypaná bílým cukrem připomíná čerstvě zasněženou pláň. Zakousnutí. Cítíte vlahou slast jahodové marmelády. Jenže... Nevinná kobliha se stala symbolem...

14.5.2017 v 8:17 | Karma článku: 30.37 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Zuzka Součková

K čemu ta genderová vyváženost?

Narodila jsem se jako holčička. Postupně jsem rostla - dívka, slečna. Stala se za mě mladá paní, máma a dnes o sobě mohu říct, že když chci, jsem dáma! Svoji ženskou roli trénuju půl století a ji mi v ní dobře. Jsem ráda ženou.

13.4.2017 v 8:55 | Karma článku: 47.94 | Přečteno: 11808 | Diskuse

Zuzka Součková

Prostřeno - když se snoubí hloupost s arogancí

Není všechno takové, jak vypadá. Veřejně přiznávám, že občas sleduji Prostřeno. Moje matka si sice myslí, že na to může koukat jen úplný hňup, já zase tvrdím, že je to moje soukromá sociologická studie. Ráda pozoruji lidi.

24.3.2017 v 20:15 | Karma článku: 39.87 | Přečteno: 11077 | Diskuse

Zuzka Součková

Přísný zákaz dotýkat se dětí

Připomíná mi to hlášku „Nedotýkejte se drátů na zem spadlých!“ Povýšili, či ponížili jsme své děti na úroveň vysokého napětí? Pravda, situace mezi generacemi často nepostrádají napětí, ale opravdu se bychom se neměli dotýkat dětí?

14.3.2017 v 9:54 | Karma článku: 47.77 | Přečteno: 14587 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Miroslav Palfi

Atentát nebo likvidace?

Při dnešním výročí atentátu na Heydricha bych rád podotkl několik věcí. Ne o samotném atentátu, ale spíše o tom, co se o něm traduje.

27.5.2017 v 11:17 | Karma článku: 22.04 | Přečteno: 622 | Diskuse

Štěpán Bicera

Atentát na Heydricha proti vůli českého odboje

​Třináct dnů před atentátem obdržel domácí odboj z Londýna zprávu, ve které plk. F. Moravec psal:" Nemějte starosti, pokud se týče teroristických akcí. Akce proti oficiálním říšským osobám nepřipadá za této situace v úvahu.

27.5.2017 v 11:00 | Karma článku: 15.61 | Přečteno: 534 | Diskuse

Helena Vlachová

"Já jsem nevinný..."

"Já jsem nevinný...," je věta z Haškova Švejka. A opět se mi tento román vybavuje, když vidím, co se odehrálo na naší politické scéně

27.5.2017 v 6:03 | Karma článku: 11.41 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jan Tomášek

Pozdrav z Bledu

Jsa v domácí léčbě, probírám se starými – převážně rodinnými pohlednicemi a tentokrát mě zaujala především rubová čili korespondenční strana. Nalezl jsem zde třeba korespondenci z První Světové války.

26.5.2017 v 23:29 | Karma článku: 10.22 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Pražák

Zrádnost obřího poprsí

Těsně po střední škole před započetím dalšího vzdělávacího procesu jsme podstoupili takzvanou letní aktivitu. Tehdy to bylo zvykem a já se svými třemi budoucími spolužáky „narukoval“ na jakési pražské staveniště.

26.5.2017 v 21:39 | Karma článku: 25.06 | Přečteno: 926 | Diskuse
VIP
Počet článků 237 Celková karma 39.39 Průměrná čtenost 3065

Jsem především matka 3 dětí. Když děti dospěly, začala jsem běhat. Přestože jsem nikdy nebyla sportovní typ. Na mém příkladu je vidět, že když se chce, všechno jde

Vaše vzkazy mne potěší

Kliknutím na foto autorky se zobrazí všechny její články

V loňském roce vyšla moje prvotina, kniha s názvem Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

29. 2. se narodilo mé páté dítě. Druhé papírové. Knížka Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne. Váží 365 g, má 250 stran, barevnou obálku, látkovou záložku a uvnitř je spousta písmen. Její hodnotu mimořádně zvedají překrásné ilustrace od mé dcery.
Obě dvě jsme v pořádku. Vy, kteří toužíte obohatit svoji knihovnu, napište mi. Děkuji vám za přízeň a doufám, že s ní strávíte krásné chvíle.

Zájemci o ni se mohou přihlásit na mém mailu: zuzkasouckova@atlas.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.