Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cože, restaurace Šedlbauer je kvůli EET od prvního zavřená?

1. 12. 2016 21:45:49
„Až pojedete z hor, stavte se v Čachrově,“ řekl nám před lety kamarád. „Má tam hospodu takovej chlapík, dělá domácí jídlo, velký porce, je to řízek. Dostaneš knedlíků, že ti vypadnou z talíře,“ vyvalil oči, až jsem se lekla.

Únor, sobota, tři hodiny odpoledne, dvacet pět běžkařských kilometrů v nohách. Žaludek kvílí hlady. Parkujeme v Čachrově před hospodou Šedlbauer. Dům nic moc, vnitřní prostředí špičkovou restauraci nepřipomíná. Staročeské židle i výzdoba .

Přichází zavalitý pán, usmívá se a podává nám jídelní lístek. Hladoví jak vlci, jsme rozhodnuti dát si svíčkovou. Říkal přece Petr, že tu tady umí excelentní. U vedlejšího stolu ji otec rodiny taky má. „Panebože, ten chlap je nenažranej, proč má na talíři snad celou šišku knedlíků?“ říkám si v duchu a sleduju, jak to do něj padá.

„Ták svíčkovou, kolik knedlíků?“
Dovolím si špitnout: „Tři.“
„Tři? To je porce pro kojence, vy si zasloužíte víc,“ bez mrknutí oka přijímá objednávku a odchází do kuchyně.

Po chvilce čekání se vrací. Nese ohromný talíř. Domácí knedlíky se na něm tísní jak lidi v tramvaji v ranní špičce a topí se v moři svíčkové. Kolik jich je? V tom šoku ani nejsem schopná počítat. Šest, sedm, osm? Nemůžu se od talíře odtrhnout. Ten den padne můj osobní rekord v jedení knedlíků.

„No vidíte, jak jste to zvládla. Za odměnu...,“ udělá pár kroků k výčepu, hrábne pod pípu, vyndá čokoládové penízky a vysází je na stůl. Dcera se na ně vrhne, jako by právě do sebe nenaházela svou třídenní porci jídla.

Příště jsem si dala řízek. Byly dva a málem mi vypadly z talíře. Brambory omaštěné snad polovinou kostky másla - výborné. Asi by mi stačily jen ty.

V téhle hospodě jsme se pokaždé cestou ze Šumavy zastavili. V zimních měsících to bylo skoro každý víkend. Rádi jsme tady nechali své peníze. Ceny byly takové normální, stejné jako jinde. Ale oproti „jinde“ jsme vždy dostali nadstandartní porci i službu.

Dnes jsem si tady přečetla, že pan Ježek zavřel.

Nad vchodem visí černý flór a na dveřích je parte, které uvádí, že podnik končí kvůli aroganci státní moci. „Vadí mi rozeštvávání národa a kampaň proti živnostníkům. Jejich dehonestace je strašná, to je pro mě problém, proto končím,“ uvedl Ježek, který podnikat nebude, pokud se EET nezruší. (zdroj iDNES.cz)

Ano, i o takové ke spotřebitelům poctivé hospodské jsme my, zákazníci přišli. Mrzí mě to, až Šumava zapadá, nevím, kde si dám cestou domů oběd. Zřejmě nezbyde nic jiného, než si namazat jeden chleba navíc. Žádnou další takhle vyhlášenou hospodu na cestě neznám.

Autor: Zuzka Součková | čtvrtek 1.12.2016 21:45 | karma článku: 42.43 | přečteno: 4451x

Další články blogera

Zuzka Součková

Hrdina - hrdý politik bijící se v hruď?

S klidným svědomím mohu řít, že politik bijící se v hruď a tvářící se, že vše dělá pro moje dobro, není můj hrdina. Tahle doba má své hrdiny někde úplně jinde a může jimi být kdokoli. I vy!

16.7.2017 v 7:54 | Karma článku: 29.71 | Přečteno: 683 | Diskuse

Zuzka Součková

Žena a pistole aneb Když nejde zasunout, netlačte!

Pistole je zbraň. Zbraň do rukou nepovolaných nepatří. Některé ženy patří mezi nepovolané. A takovým ženám nepatří do rukou zbraň. Toť jen malá, žensko-logická úvaha na začátek.

20.6.2017 v 13:46 | Karma článku: 36.47 | Přečteno: 5182 | Diskuse

Zuzka Součková

Moderní závislost

Závislost přichází potichu po špičkách, nezvaná. Jeden si ani nestačí všimnout, že je v pasti. A pak jednoho dne nastane situace, kdy droga dojde. Je zle! Závislák nemůže vydržet...

3.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 29.56 | Přečteno: 1311 | Diskuse

Zuzka Součková

Žijeme v Koblihovo aneb Nejezte koblihy, škodí!

Kobliha. Nadýchaná jako peřina, pyšná jako páv. Lehounká jak peříčko, zasypaná bílým cukrem připomíná čerstvě zasněženou pláň. Zakousnutí. Cítíte vlahou slast jahodové marmelády. Jenže... Nevinná kobliha se stala symbolem...

14.5.2017 v 8:17 | Karma článku: 31.73 | Přečteno: 1354 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Renata Pospiechová

Letní vzpomínání II - Rumunsko

Uz jsem o něm letos psala, ale tak nějak se to vybavuje znovu. V 80. letech jsme se vydali i do Rumunska. V Bulharsku u moře jsme už byli, v NDR též, tak tentokrát na Mamaiu. Opět vlakem. A opět do hotelu. Jmenoval se Doina.

26.7.2017 v 18:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 | Diskuse

Pavel Nitka

Jak jsem byl nabitý aneb Nikdy nevíš, kdy přeskočí jiskra

Stává se mi to velice často, elektrony na povrchu mého těla se nahromadí a v nečekanou chvíli udeří. Někdy si myslím, že blesky letní bouřky jsou proti mému náboji neškodné jiskřičky...

26.7.2017 v 15:19 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 217 | Diskuse

David Lauda

Festivalová

Festivaly jsou v plném proudu a proto přidávám pár veršů právě o nich...Mějte se a mejte se přátelé a nepřátelé...

26.7.2017 v 13:53 | Karma článku: 5.11 | Přečteno: 113 | Diskuse

Mário Oláh

Saturn = Il, Budha, Chiun, Tandayudhaswami, Herkules, Adar, Varuna, Šiva...

V článku sa pozrieme na to, akú má Saturn spojitosť s božstvami a modlami ako Budha, Kijún, Herkules, Adar, Asar, Brahma, Šiva, Višnu, Varuna a podobne.

26.7.2017 v 13:14 | Karma článku: 12.87 | Přečteno: 162 |

Petr Omelka

Burgundské cizoložnice a jeden prokletý královský rod

V dějinách národů někdy nacházíme příběhy, které si nic nezadají s hollywodskými trháky, kde sex a násilí jdou ruku v ruce. Rozdíl je jen v tom, že tyto se skutečně staly.

26.7.2017 v 9:38 | Karma článku: 27.10 | Přečteno: 1151 | Diskuse
VIP
Počet článků 240 Celková karma 31.91 Průměrná čtenost 3066

Jsem především matka 3 dětí. Když děti dospěly, začala jsem běhat. Přestože jsem nikdy nebyla sportovní typ. Na mém příkladu je vidět, že když se chce, všechno jde

Vaše vzkazy mne potěší

Kliknutím na foto autorky se zobrazí všechny její články

V loňském roce vyšla moje prvotina, kniha s názvem Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

29. 2. se narodilo mé páté dítě. Druhé papírové. Knížka Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne. Váží 365 g, má 250 stran, barevnou obálku, látkovou záložku a uvnitř je spousta písmen. Její hodnotu mimořádně zvedají překrásné ilustrace od mé dcery.
Obě dvě jsme v pořádku. Vy, kteří toužíte obohatit svoji knihovnu, napište mi. Děkuji vám za přízeň a doufám, že s ní strávíte krásné chvíle.

Zájemci o ni se mohou přihlásit na mém mailu: zuzkasouckova@atlas.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.