Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

K čemu ta genderová vyváženost?

13. 04. 2017 8:55:50
Narodila jsem se jako holčička. Postupně jsem rostla - dívka, slečna. Stala se za mě mladá paní, máma a dnes o sobě mohu říct, že když chci, jsem dáma! Svoji ženskou roli trénuju půl století a ji mi v ní dobře. Jsem ráda ženou.

Být ženou je fajn.

Už jenom proto, že mohu dát najevo svoji slabost. Klidně, kdybych chtěla, já tedy nemám potřebu, můžu brečet na veřejnosti. Cítím, že žena smí plakat, nemusí být za tvrďáka.

Můžu si obléknout krásné sexy šaty, obout boty na vysokých podpatcích a tím svoji ženskost umocnit. Dovolit si pocit bohyně. Ale jako žena mohu chodit i v kalhotách a keckách. My ženy máme možnost volby, na rozdíl od mužů.

Dobu strávenou na mateřské dovolené považuji ze nejkrásnější období svého života.

Říká se, že muž živí rodinu. Já se klidně nechám živit, když budu chtít. Je sice pravda, že mám práci, ta mě baví a uspokojuje, jsem v životě úspěšná, ale ten pocit, kdyby tomu tak nebylo a já bych to mohla hodit na svého muže, ten je k nezaplacení.

Mám ráda, když někam přijedeme, a muž jde vyřídit formality. Odnese mi kufr, otevře dveře, zjistí, kam půjdeme na večeři a já si připadám jako královna. Jsem ráda opečovávaná a mám k tomu správňáckého partnera.

Nepotřebuju, aby dělal v domácnosti ženské práce, umím umýt okna sama. On se zase věnuje mužským pracím, které vyžadují techniku a sílu. Vyčistí odpad, opraví elektrickou zásuvku, umí si poradit s protékajícím záchodem, spraví těsnění v koupelně, vymění zámek u dveří, přestěhuje skříň, poradí si s nárazníkem, který jsem otiskla do plotu, zryje zahradu, ostříhá stromy. Já ráda uvařím a upeču něco dobrého. Vyperu i vyžehlím. Dělám to ráda. On mi přistaví auto a v zimě mě dokonce rozmazluje tím, že nastartuje, abych mohla nastoupit do vyhřátého vozu.

Dávám ráda najevo svoji slabost, chci se nechat hýčkat, chci být obdivovaná a milovaná, protože i on v mých očích roste, nabývá na síle a já k němu mohu vzhlížet a milovat ho.

Alespoň takhle mi to Matka příroda dala do vínku. A já si tyhle pocity ponechávám. Nepotřebuju ze sebe dělat samostatnou bytost, i když se o sebe umím postarat.

My v naší domácnosti to máme jasné. On je muž, já žena. Oba umíme druhého zastoupit, oba jsme schopni, je-li třeba, převzít opačnou roli. Proč bychom to ale dělali? Za normálních okolností ani jeden z nás nemá potřebu stírat rozdíl mezi ženou a mužem. Oba jsme ve své pozici spokojení a jako takoví jsme schopni společného soužití ke spokojenosti obou dvou. On je můj partner, ne soupeř.

Po boku úspěšného, pravého muže stojí spokojená žena.

A proto, nechte si ženy i muži své role. Ženy, buďte ženami a vy muži, chovejte se jako chlapi. Uvidíte, že to funguje. Je to stará známá věc, vyzkoušená stoletími.

Howgh!

Autor: Zuzka Součková | čtvrtek 13.4.2017 8:55 | karma článku: 47.96 | přečteno: 12012x

Další články blogera

Zuzka Součková

Žena a pistole aneb Když nejde zasunout, netlačte!

Pistole je zbraň. Zbraň do rukou nepovolaných nepatří. Některé ženy patří mezi nepovolané. A takovým ženám nepatří do rukou zbraň. Toť jen malá, žensko-logická úvaha na začátek.

20.6.2017 v 13:46 | Karma článku: 35.71 | Přečteno: 4936 | Diskuse

Zuzka Součková

Moderní závislost

Závislost přichází potichu po špičkách, nezvaná. Jeden si ani nestačí všimnout, že je v pasti. A pak jednoho dne nastane situace, kdy droga dojde. Je zle! Závislák nemůže vydržet...

3.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 29.07 | Přečteno: 1221 | Diskuse

Zuzka Součková

Žijeme v Koblihovo aneb Nejezte koblihy, škodí!

Kobliha. Nadýchaná jako peřina, pyšná jako páv. Lehounká jak peříčko, zasypaná bílým cukrem připomíná čerstvě zasněženou pláň. Zakousnutí. Cítíte vlahou slast jahodové marmelády. Jenže... Nevinná kobliha se stala symbolem...

14.5.2017 v 8:17 | Karma článku: 31.43 | Přečteno: 1309 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Co ve sdělovacích prostředcích postrádám

V televizi se velmi často vysílají dokumenty, zachycují etapy druhé světové války, přední nacisty, jejich životy. Ale proč se nevysílá něco víc o normalizaci v Československu?

27.6.2017 v 5:44 | Karma článku: 8.31 | Přečteno: 206 | Diskuse

Jan Andrle

Když je mi smutno...

... zapaluji si svíčku a zírám do plamene, jak už jsem kdysi z Anglie psal, ale mám i jiné terapie. Třeba si pouštím Katedrálu o třech dějstvích, tak nádherně stvořenou panem Zdeňkem Mahlerem a ČT.

27.6.2017 v 2:05 | Karma článku: 5.24 | Přečteno: 114 | Diskuse

Milan Radek

Není gay jako gay, musí být uvědoměle antisemitský a propalestinský

Dnes se antisemitismu říká propalestinský aktivismus. V Chicagu Izraelky přišly podpořit hnutí LGBT, ale ouha! Měly na duhových vlajkách Davidovo hvězdu což by mohlo podráždit palestinské lesby a pokrokové sily, tudíž je vyhodily

27.6.2017 v 0:11 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 557 | Diskuse

Filip Vajdík

Důkaz pro pastafariánství

Tramvaj jezdí po kolejích. Z toho můžeme neprůstřelnou logikou odvodit, že holub taky jezdí po kolejích. A knihu někdo musel nadizajnovat a vyrobit, a z toho logicky vyplývá, že i celý svět muselo něco nadizajnovat a vyrobit!

26.6.2017 v 21:02 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 321 | Diskuse

Jarka Jarvis

Metamorfóza jazyka českého

Časy se mění, lidé s nimi, a pokrok si obul sedmimílové boty, v nichž se občas zapotácí. Moje babička s dědečkem by se nestačili divit, co všechno dnes lidem pomáhá být chytrými! A nejenom to; oni by asi měli potíž se i domluvit.

26.6.2017 v 20:24 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 225 | Diskuse
VIP
Počet článků 239 Celková karma 32.07 Průměrná čtenost 3071

Jsem především matka 3 dětí. Když děti dospěly, začala jsem běhat. Přestože jsem nikdy nebyla sportovní typ. Na mém příkladu je vidět, že když se chce, všechno jde

Vaše vzkazy mne potěší

Kliknutím na foto autorky se zobrazí všechny její články

V loňském roce vyšla moje prvotina, kniha s názvem Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

29. 2. se narodilo mé páté dítě. Druhé papírové. Knížka Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne. Váží 365 g, má 250 stran, barevnou obálku, látkovou záložku a uvnitř je spousta písmen. Její hodnotu mimořádně zvedají překrásné ilustrace od mé dcery.
Obě dvě jsme v pořádku. Vy, kteří toužíte obohatit svoji knihovnu, napište mi. Děkuji vám za přízeň a doufám, že s ní strávíte krásné chvíle.

Zájemci o ni se mohou přihlásit na mém mailu: zuzkasouckova@atlas.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.