Kobliha. Nadýchaná jako peřina, pyšná jako páv. Lehounká jak peříčko, zasypaná bílým cukrem připomíná čerstvě zasněženou pláň. Zakousnutí. Cítíte vlahou slast jahodové marmelády. Jenže... Nevinná kobliha se stala symbolem...
Kobliha vypadá krásně, chutné ještě lépe, ale našemu organismu zrovna neprospívá. Ve velkém množství dokonce škodí. Jedná se o potravinu, která je zdrojem pouze prázdných kalorií (neobsahuje žádné kvalitní živiny). Koblihy není vhodné zařazovat do zdravého jídelníčku, a pokud tak učiníte, mělo by to být spíše výjimečně. Častá konzumace příliš tučných a sladkých jídel bez výživové hodnoty, vede ke vzniku civilizačních onemocnění (zejména u jedinců se sedavým způsobem života). Tolik o nutriční hodnotě koblih...
Přesto se mezi námi najdou tací, kteří se mohou po koblihách umlátit. Za koblihu by položili život, či dali království, kdyby ho měli.
Ani nevím, kdy a jak se stalo, že žijeme v Koblihovo. Není čas to ukončit? Je možná ještě jiná cesta? Jsme tak hloupí, že se necháváme dobrovolně okrádat, urážet, obírat o to, co jsme dokázali? Proč nám přijde v pořádku, že někdo daně platit musí a jiný se z toho umí vykroutit. Je to tím, že on je chytrý (vychytralý) nebo my ostatní pitomí?
Z koblih a všeho ostatního, co produkuje a vlastní koblihový král, přijde jen hlavobol a kocovina. A pak už nejspíš bude pozdě.
