Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Může být DPD horší než Česká pošta?

15. 08. 2017 18:17:31
Můj muž má smůlu. Tedy on má štěstí, že mě má, ale jeho smůla tkví v objednávkách přes internet. Objedná modrý snowboard, přijde růžový. Očekává běžecké hole. Kurýr je dodá zprohýbané, že by nešly zapíchnout ani k rajčatům.

A já jsem se mu až do dnešního dne posmívala. "To víš, vás ajťáky ty internety nemají rády. Pořád se v nich šťouráte, lezete jim bůhvíkam, vidíte jim do karet, tak se nediv, že tvoje internetové nakupování stojí za vyliž," říkala jsem nafouklá jako pouťový balónek.

Dnes jsem za ním pokorně přilezla po čtyřech a omlouvala se. Už na mě došlo.

V pátek jsem si k svátku objednala batoh. Pochopte, od jisté doby s důvěrou nechávám na manželovi, aby mi koupil víno (několik lahví) a květiny. Tyhle dárky se mi vždycky hodí k pleti, nemůže se splést a netrefit velikost. Ostatní věci si po létech zkušeností nejraději pořizuji sama.

Po odeslání objednávky v jedenáct hodin dopoledne, mi kolem 15. hodiny přišlo upozornění, že kurýrní služba DPD převzala balíček a doručí jej v pondělí 14. 8. Čas předání ještě upřesní. Na batoh jsem se začala těšit jako dítě na Vánoce, ale v pondělí mi nepřišla žádná upřesňující informace. Měla jsem možnost nahlédnout přes DPDkuryr.cz, kde se můj balíček nachází a co se s ním děje. Pro tento účel jsem obdržela číselný kód. Až potud se to může zdát jako sen. A byl to sen! Připadala jsem si jako v pevnosti Boyard, když jsem zadávala kód. Poté jsem zjistila, co už vím. Zásilku přebral kurýr, ale není možno zjistit, kde se momentálně nachází, protože probíhá aktualizace. Celý den jsem byla doma, průběžně kontrolovala telefon i mail. Aktualizace probíhala pořád a nikdo mi nic nepřivezl.

Aktualizace probíhala i následující den, ale to jsem hned po ránu obdržela mail i SMS, že dnes 15. 8. bude zásilka doručena v čase mezi 13:29 - 14:29 hodin. "Hmmm to mají vymakaný, když jsou schopni určit čas na vteřiny," pomyslela jsem si. A protože mám volno, nikam nemusím, nehnula jsem se celý den z domu. Telefon přilepený na ruce, až bude kurýr volat, že je před domem. Tak jako to dělají kurýrové jiných přepravních společností včetně České pošty.

V šestnáct hodin přišel můj drahý domů. Říkám mu: "Čekám od rána na balík, a zdá se, že dopadnu jako ty." Přijde mu to k smíchu, což mně přijde nefér. "Že by se ke mně taky obrátilo doručovací štěstí zády?"​

V 16:30 najdu v mobilu i v mailu:

Dobrý den,

mrzí nás to, ale dnes se nám opět nepodařilo doručit Váš balíček č. 13925003380260 s dobírkou ...

Slovo opět mě nejdřív pobavilo, pak rozzuřilo!

Tak jsem v afektu vlezla na stránky DPD a dodávku balíčku zrušila. Stejné zboží jsem našla na jiném e-shopu a objednala si je jako balík na poštu. Raději si pro něj dojdu, až se mi to bude hodit, abych nemusela tvrdnout celé dny doma a čekat na dopravce, který zde nejspíš vůbec nebyl.

Tímto se omlouvám e-shopu, který bohužel díky špatnému přepravci přišel o kšeft. Ale pokud má v nabídce dopravu pouze jedním dopravcem, a tento dopravce má v našem regionu omezené množství úložišť, a ještě ke všemu není schopen klienta informovat, tak pardón! Chyba není na mé straně přijímače!

Autor: Zuzka Součková | úterý 15.8.2017 18:17 | karma článku: 37.96 | přečteno: 4673x

Další články blogera

Zuzka Součková

Tour de česká hospoda aneb Atmosféra starých časů

V minulém článku jsem zmínila dvě hospody. Zatímco ze špinavé jsme byli se psem vykázáni (nevadí mi to), ve druhé, čisté a s vysokou úrovní služeb, nás přijali s úsměvem. Na toulkách Čechami jsem v pohostinství zažila víc.

4.9.2017 v 18:06 | Karma článku: 32.69 | Přečteno: 1158 | Diskuse

Zuzka Součková

Jak mě restaurace na českém venkově vrátila před rok 89

Zavedením EET některé venkovské hospody zavřely. Jezdíváme na kole mimo turistické oblasti a ráda bych si i tady dala kofolu, tam polévku, jinde třeba i nějaký zrzavý nealko ionťák. Už to není tak snadné jako dřív.

29.8.2017 v 15:32 | Karma článku: 44.82 | Přečteno: 21593 | Diskuse

Zuzka Součková

Tyranové týrají...

Narodili jsme se jako lidé, a přesto v sobě každý máme kousek zvířete. Někdo je slepice, jiný kočka, prase, ten řve jako tygr. Navzájem si říkáme Ty vole. A učitelka, která chce po dětech vědomosti, je pro některé rodiče kráva.

24.8.2017 v 12:53 | Karma článku: 31.39 | Přečteno: 1482 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Vratislav Kozak

Transformace pivovarství v České republice

Stať byla publikována již v roce 1998. Naplnily se předpoklady autora, že dojde ke koncentraci pivovarského průmyslu a prodeji nejvýznamnějších producentů piva zahraničním zájemcům.

24.9.2017 v 12:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 88 | Diskuse

Václav Toman

Jak souvisí držení těla a naše myšlenky?

Doba čtení: 3 minut Při vzpřímeném držení těla si vybavíme spíše pozitivní vzpomínky. Jak je to možné?

24.9.2017 v 11:35 | Karma článku: 5.59 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jan Pražák

Utrpení mladého horňáka

„Koukejte, kluci, támhleta v těch červenejch plavkách má nejmíň čtyřky. Dvouručky. Sice budou trochu volnější, ale zato s parádně velkejma bradavkama. Takový já znám.“

24.9.2017 v 11:23 | Karma článku: 12.86 | Přečteno: 503 | Diskuse

Dana Adámková

Tak a je to tady

To byla fuška. Řeknu vám, že mi ti malí drobečci dali zabrat. Ale musela jsem i zasmát pod vousy. Kdybyste viděli paničku, jak byla červená, funěla a tlačila stejně jako já.

24.9.2017 v 11:19 | Karma článku: 12.36 | Přečteno: 159 | Diskuse

Libuse Palkova

Tchýně a uzený

Kromě policajtů a politiků jsou dalším nejčastějším terčem vtipů tchýně. Následující knižní tituly se týkají nejen tchýní samotných, ale i toho, jaké radosti a strasti soužití s nimi přináší

24.9.2017 v 10:47 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 288 | Diskuse
VIP
Počet článků 246 Celková karma 34.48 Průměrná čtenost 3125

Jsem především matka 3 dětí. Když děti dospěly, začala jsem běhat. Přestože jsem nikdy nebyla sportovní typ. Na mém příkladu je vidět, že když se chce, všechno jde

Vaše vzkazy mne potěší

Kliknutím na foto autorky se zobrazí všechny její články

V loňském roce vyšla moje prvotina, kniha s názvem Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

29. 2. se narodilo mé páté dítě. Druhé papírové. Knížka Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne. Váží 365 g, má 250 stran, barevnou obálku, látkovou záložku a uvnitř je spousta písmen. Její hodnotu mimořádně zvedají překrásné ilustrace od mé dcery.
Obě dvě jsme v pořádku. Vy, kteří toužíte obohatit svoji knihovnu, napište mi. Děkuji vám za přízeň a doufám, že s ní strávíte krásné chvíle.

Zájemci o ni se mohou přihlásit na mém mailu: zuzkasouckova@atlas.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.