Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vyhlášení ankety Bloger roku aneb Oskar po našem

Nějakým zvláštním řízením osudu jsem se nominovala do finále ankety Bloger roku a to dokonce ve dvou kategoriích. Přestože některé členy rodiny má sláva hvězd se dotýkající vůbec nevyvedla z míry.

Na otázku, zda-li pro mě už hlasovali, odpovídali:

"My nevíme jak"

"Nemáme čas," s podtitulem: "...na takový blbosti!"

"Mně to nejde."

"Já to neumím."

...takže jsem lobbování za své vlastní zájmy ve vlastní rodině vzdala. Však vesmír ukáže, kdo je dobrej a kdo lepší. Ukázal. Přestože jsem téměř celou dobu hlasování v kategorii Objev roku držela první pozici a už to vypadalo na vítězství stylem start - cíl, v závěru zabral pan Konvička a jeho fanoušci. Možná má rodinu, kterou jeho umění zajímá víc nebo se umí zaregistrovat. Těsně před protržením cílové pásky mě předběhl. Inu, stříbro taky cinká, takže jsem se neoběsila na tyči od záclon, ale přijala svoji pozici důstojně. Konec konců jsem na prohry zvyklá. Občas se mi při běžeckých závodech stane, že mě v závěru předběhne poslední a mně nezbyde nic jiného, než mu koukat na zadek.

Ačkoli moje rodina tímto úspěchem nežila, já se na předávání připravovala. Pro inspiraci jsem shlédla video z předávání Oskarů v L.A. Na červený koberec a davy fanoušků jsem se opravdu nachystala. Před zrcadlem trénovala široké americké úsměvy a blahosklonné pokynutí ruky. Chtěla jsem si zakoupit nový outfit. Jako na potvoru, uprostřed lesů, kde obvykle šestkrát týdně trávím čas běháním, jsem žádného obchodníka s večerními toaletami nepotkala. Na poslední chvíli jsem odložila růžové kecky a vzala si k šatům černé botky. Tím jsem samu sebe shodila do role tuctovky. Trochu mě vyvedlo z míry, že těsně před odjezdem jsem nenašla pudřenku. Jak si před vstupem na pódium přepudruji nos? Budu snad přebírat cenu s lesklým ksichtem? Zřejmě ano!

Ještě před příchodem na místo vyhlášení jsme se sešli s některými blogerkami, diskutéry a manžely blogerek. Abychom na červený koberec nastoupili v plné kráse a síle. Červený koberec se nekonal, jen temné schodiště do podzemí, na kterém jsem jen tak tak při své krátkozrakosti vybrala pád.

V duchu jsem si sumírovala děkovnou řeč. Byla jsem připravená děkovat mamince, tatínkovi, tchýni, tchánovi, jmenovitě svému rozvětvenému příbuzenstvu, včetně těch, kteří mi hlas neposlali. Také jsem chtěla poděkovat manželovi, že mě dovezl, našemu pekaři, protože peče dobrý chleba, kadeřnici, která mě den předem neměla čas ostříhat, své doktorce a setřičce, protože jsem zdravá, pošťákovi, popelářům, a možná ještě někomu dalšímu, ale to se mi společně s množstvím vypitého vína a tím pádem zabitím velkého množství mozkových buněk, úplně vypařilo z hlavy.

Ocenění, kteří šli na řadu přede mnou neděkovali nikomu. Vzali ceny a šli.

Já jsem si své entrée na pódium nedala vzít. No dobře, pódium to zrovna nebylo, stáli jsme mezi stoly v restauraci. Honza Dvořák mě představil coby maratonskou běžkyni a stříbrný objev roku. Na dlouhou dobu to byla poslední slova, která jsem mu dovolila. Pak jsem vzala režii do vlastních rukou. Nepoděkovala jsem nikomu, ale zase jsem ukázala všem medaili z půlmaratonu v San Franciscu, kde jsem byla díky blogování. Z pochopitelných důvodů jsem ji nesundala z krku a nedala kolovat. (Pozn. autorky: jedná se o stříbrný šperk zn. Tiffany.)

Dostala jsem diplom a taštičku s fénem. Bylo snad na mém účesu něco v nepořádku? Potřebovaly mé vlasy přefoukat? Vzhledem k tomu, že fén získali i pánové bez bujné kštice, nejednalo se zřejmě o žádné zvláštní znamení.

Zlatí ve svých kategoriích obdrželi navíc ještě těžítko. Zlatý pan Konvička, který mě tak rozcupoval těsně před cílem, si pro cenu nepřijel.

Pak jsme se pustili do oslav a pozdě v noci, když nám už nechtěli nic nalít, se rozešli do svých domovů přemítat, jak se na výsluní udržet, či jakým způsobem zapracovat na zlepšení svých pozic. Vždyť příští rok anketa možná bude zas.

 

P.S.: vyžebrala jsem si od velikána blogu Ladi Větvičky, toho který bral vše, tužku. Teprve doma jsem zjistila, že mi iDnes dal tužku taky. Tímto se dobrovolně přiznávám, že mám dvě. A tobě, Ladiku, děkuji!

Autor: Zuzka Součková | sobota 25.4.2015 17:48 | karma článku: 27,14 | přečteno: 1302x
  • Další články autora

Zuzka Součková

Historka vskutku fekální

Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!

30.12.2021 v 18:27 | Karma: 28,76 | Přečteno: 1143x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Je svět v pořádku?

Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.

3.5.2020 v 19:05 | Karma: 24,72 | Přečteno: 977x | Diskuse| Společnost

Zuzka Součková

V ortopedické čekárně

Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.

27.4.2019 v 19:48 | Karma: 36,39 | Přečteno: 3518x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Jsem nemohoucí, ale bojuju

Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.

17.4.2019 v 12:48 | Karma: 28,93 | Přečteno: 1395x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Vytrácí se slušnost?

Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.

25.3.2019 v 18:09 | Karma: 42,19 | Přečteno: 3374x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Obědy zdarma pro všechny

Tak, děti, jdeme na oběd, máte ho zadarmo. Ale, pančelko, já nechci, mně ty obědy v jídelně nechutnají," řekne Maruška, otřese se hrůzou při vzpomínce na včerejší oběd. Nebylo to sice jídlo pro gurmána, ale bylo teplé a zdarma.

16.1.2019 v 19:39 | Karma: 43,08 | Přečteno: 3581x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Úchylák v bazénu

Chvilku si ho nevšímám, ale pak si uvědomuju, že plave za mnou. Když mě předplave, protože tak pomalu jako já asi neumí, počká si, a zase ho cítím za sebou. Začíná mi to být nepříjemné. Kouká mi na zadek, nebo co?

24.10.2018 v 19:28 | Karma: 29,37 | Přečteno: 2726x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Předvolební slibování aneb Čeká nás zářná budoucnost?

Už je to tu zas. Předvolební sliby. Politici pevným přímým pohledem shlížejí na nás obyčejné občany ze svého piedestalu umístěného na každé volné ploše a slibují.

22.9.2018 v 9:15 | Karma: 29,34 | Přečteno: 934x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Určeno rodičům pubertálních fracků: Jak přežít pubertu (návod)

Puberta je hormonálně podmíněný proces, na jehož konci je dosaženo pohlavní zralosti a schopnosti reprodukce. Tak hovoří věda. Laicky řečeno je puberta stav, kdy zúčastnění denně přemýšlejí nad vraždou, či sebevraždou.

1.9.2018 v 15:27 | Karma: 41,44 | Přečteno: 4910x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Jak mi nevyšlo stát se součástí reklamy

Reklamní svět je svět krásných lidí, plný světel, úsměvů, radosti, štěstí a lásky. Obyčejnému člověku dodává spoustu naděje, že i jeho by něco takového mohlo potkat.

20.8.2018 v 20:19 | Karma: 27,61 | Přečteno: 1058x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Učitelčin obyčejný rok

Každý, kdo vychodil základní školu, ví přesně, jak mají učitelé žáky učit. Co s nimi mají dělat, jaké učivo probírat, a co by po těch chudinkách dětech neměli nikdy chtít.

23.7.2018 v 12:20 | Karma: 41,25 | Přečteno: 4204x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Vy nemáte slevovou kartičku?

Zaměstnanci lékárny Benu se ze mě roky marně snaží udělat pacienta vnucováním slevové karty. Ač letitá dáma, návštěvníkem lékárny jsem poměrně sporadickým. Nechodím pro léky pravidelně, asi proto, že žádné pravidelně neužívám.

26.6.2018 v 13:53 | Karma: 42,38 | Přečteno: 6735x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Padesátiletá rebelka. Fakt?

Když je jednomu padesát a víc, nedbá názoru okolí. Pro mě za mě, ať si kdo chce, co chce, říká. Mně je to fuk!

9.6.2018 v 21:02 | Karma: 36,82 | Přečteno: 2290x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Jak jsme se málem stali obětí trestného činu

Už několik let jezdíme po světě s obytným autem a s koly. Kola vozíme na zadním stojanu. Můj muž je pečlivý a opatrný. Kola zamyká několika řetězy a přikrývá plachtou.

20.5.2018 v 18:19 | Karma: 33,96 | Přečteno: 1526x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Jít na WC ve vlaku vyžaduje hodně odvahy...

Po kolejích jezdí vlaky. V dobách mého mládí byly špinavé, záclonky utahané, smradlavé. Záchody znečištěné, sedadla nepohodlná. Koženka na nich studená a při delší cestě dokázala přitáhnout do zadních partií pořádného vlka.

12.5.2018 v 8:17 | Karma: 32,67 | Přečteno: 5340x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Muž a žena po třiceti letech soužití

Člověk je párový tvor. Většina. Já tedy ano a předpokládám, že i můj muž. Společně káru života táhneme třicet pět let. Je tedy zřejmé, že navzájem si vidíme až na úplné dno. Můj muž mě často prokoukne až tam, kam já nedohlédnu.

6.5.2018 v 7:33 | Karma: 33,11 | Přečteno: 2161x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Svoboda je pryč, vážení!

Svoboda je možnost, případně schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost. Poslední dobou se nad tím pozastavuju a přestávám věřit svým očím. Mě chce někdo omezovat?

30.4.2018 v 18:12 | Karma: 36,56 | Přečteno: 1929x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Návod k použití aneb Lidi, vzpamatujme se!

Koupili jste si v poslední době nějakou věc? Ano? A všimli jste si, jakou jste k tomu obdrželi knihu s názvem Návod k použití? Nemám na mysli elektroniku, kde návod má své oprávnění, ale třeba obyčejný hrnec.

21.4.2018 v 8:29 | Karma: 41,26 | Přečteno: 4030x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Gabriela Koukalová a poruchy příjmu potravy

Anorexie či bulimie jsou nemoci. Mnohdy postihnou krásné, mladé dívky, u kterých by to nikdo nečekal. Není to žádný výplod choré mysli, jsou to závažné choroby, které mnohdy spustí několik slov pronesených v blízkosti dotyčné.

11.4.2018 v 21:21 | Karma: 38,25 | Přečteno: 5228x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Učitel, ten tvrdý chleba má

Učitelé mají pořád prázdniny, chodí do práce na osmou, domů v poledne, dokonce mají i volné víkendy, a ještě pořád brečí, že mají málo peněz. Alespoň takto je veřejností profese učitele většinou vnímána.

30.3.2018 v 8:14 | Karma: 31,59 | Přečteno: 1393x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 281
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3262x
„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knih fejetonů ze života:

Běh života s úsměvem

Diagnóza žena

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší.