Tyranové týrají...

24. 08. 2017 12:53:37
Narodili jsme se jako lidé, a přesto v sobě každý máme kousek zvířete. Někdo je slepice, jiný kočka, prase, ten řve jako tygr. Navzájem si říkáme Ty vole. A učitelka, která chce po dětech vědomosti, je pro některé rodiče kráva.

Ovšem někteří svoji zvířeckost před veřejností umně skrývají. Pouze doma za zavřenými dveřmi odkopou své jádro a dají průchod zlu.

Na své životní cestě jsem potkala ženu. Trochu jsme se spřátelily, obě jsme v té době měly malé děti. Potkávaly jsme se u dětské lékařky, vozily spolu kočárky. Fajn holka. Občas jsme se sešly na kávu. Byla plachá, vzorně se starala o své dvě dcery. První měla v době, kdy se ještě učila prodavačkou a do plnoletosti jí zbýval kousek života.
O svém muži nemluvila. Jen kusé odpovědi na otázky: Co dělá tvůj muž? Jezdí. Je v práci? Ano. Pojedete na dovolenou? Ne.
Odpovědi na mé hloupé otázky vrhaly stín na její tvář, ale já si toho nevšimla.
Jednou mě požádala o půjčení stovky. Podruhé měla na ruce velkou modřinu. Potřetí chodila, přestože nebylo léto a ještě to ani nebylo módní, ve slunečních brýlích. Opuchlý ret vysvětlovala včelím žihadlem. Nikdy se neodhalila a ačkoli měla pěknou postavu, oblékala se jako vdova. Žádný výstřih. Knoflíčky košile vždy úzkostlivě zapnuté až ke krku. Sukně volná, kalhoty plandající na vyhublém těle.

Brala jsem ji tak, nepřemýšlela nad tím, že by něco mohlo být jinak, než se tváří.
Byl počátek osmdesátých let, o domácím násilí se ani v jediném časopise ze dvou, které tady vycházely, nepsalo. Soudruzi cíleně nechávali občany a občanky v nevědomosti.
Pak se jednou svěřila: "Jirka strašně žárlí, když se zdržím s kočárkem venku, zuří, nadává a někdy mě bouchne. Ale jen málo," dodá na jeho omluvu. Málo! Já blbá, proč mi to nedošlo dřív? Mít modřiny není jen tak. Zlobím se na sebe. Chci jí pomoct. Ale jak? Nevím. A ani ona neví, co bude dál. Svého muže omlouvá. On je hodný, vydělává. Když tedy nepropije výplatu. Pak jí nadává, že neumí uvařit pořádné jídlo. Zlobí se na ni, že se špatně obléká, že má pihy, a prý taky ztloustla. Vždycky si najde důvod, aby ji ponížil, zbil, ublížil.
Je mi jí lito, ale nevím, co s tím. Jednou jí poskytnu azyl. Když se pak udobřili, ona mu odpustila. Řekla, že si to stejně zavinila sama, a vyčetla mi, že nepotřebuje, abych ji zachraňovala. Nechávám tedy zbaběle věci tak. Děti nám rostou, už se tak často nevídáme. Obě ukončujeme mateřskou, jdeme do práce. Já se stěhuji pryč. Přesto na ni občas myslím.

Potkaly jsme se po dvaceti letech. Její příběh měl ten lepší konec. Když ji jednou málem zabil, sebrala odvahu, sbalila děti a odjela k rodičům. Nakonec jí pomohli, i když z počátku se jí snažili namluvit, že ji určitě nebil jen tak, a že si to určitě zasloužila. Ach, i od nich slyšela slova, která v sobě celé roky živila.

Dlouhou dobu poté se cítila méněcenná. Raněná. Bolavá. Na těle i duši. Dlouho se léčila na nervy. Teď po padesátce se konečně cítí dobře. Mužům ale stejně pořád nevěří.
Měla jsem radost, přesto si i nadále pokládám otázky: Není škoda těch ztracených let? Proč se to děje? Kde se bere tahle zvířecí primitivnost mezi lidmi?

Vždyť její život byl díky člověku, kterého tenkrát dávno na úplném začátku potkala, dlouhé roky zahalený do černého hávu. Škoda těch dní!

Autor: Zuzka Součková | čtvrtek 24.8.2017 12:53 | karma článku: 32.68 | přečteno: 1709x

Další články blogera

Zuzka Součková

Historka vskutku fekální

Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!

30.12.2021 v 18:27 | Karma článku: 28.66 | Přečteno: 1139 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 328 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 288 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 505 | Diskuse
VIP
Počet článků 281 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3261

„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knih fejetonů ze života:

Běh života s úsměvem

Diagnóza žena

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...