Pátek 10. dubna 2020, svátek má Darja
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 10. dubna 2020 Darja

Dámská kabelka - tajemná jako ženská duše

12. 11. 2015 14:28:38
Žena je tajuplná bytost, do jejíhož nitra často nepronikne ani ona sama, natož někdo jiný.Tajemnost a tajemství ženu zahaluje, jako když tma pohltí den. Pochopit ženskou duši, stáváte se kandidátem Nobelovy ceny.

Má kabelka je o hodně tajemnější než moje duše. Je jako mořská hlubina. Temná a neprobádaná. Co se na jejím dně nachází? Taky bych ráda věděla. Mnohdy se mi stane, že na povrch vypluje věc, kterou jsem už dávno odepsala, ale často z ní nejsem schopná vylovit zvonící telefon. Klíče? Kapitola sama pro sebe.

Stojím přede dveřmi, nohy křížem, stahuju pánevní i hýžďové svalstvo, lehce podupávám. Už cestou jsem popobíhala, abych byla co nejdříve doma. Chce se mi totiž hrozně moc na záchod. Prohledávám kabelku. Klíče, které jsem před hodinou při odchodu z práce do kabelky vhodila, se snad ztratily. Nemůžu je v tašce najít. Nenávidím svoji kabelku, své klíče, svůj močový měchýř, emigranty, imigranty, granty, haranty, garanty, panty, fanty a vlastně celý svět.

Uzluju nohy, kroutím se.

Snažím se na rohožku vyvrhnout obsah kabely dřív, než se na ni vypustí močový měchýř. Nákup - kilo mouky, láhev vína, půlku chleba, cibuli, pomeranče. Dále pak papírové kapesníky i všechny tři rtěnky. Nesmějte se, nejsem marnivá, nosím při sobě tři, kdybych náhodou nemohla jednu najít. Stává se mi to náhodou hodně často. Zase nenosím s sebou hřeben, pročesávám si vlasy prsty, které mám pořád při ruce. Pudřenka. Diář s propiskou. Kde se tady vzala tahle knížka, kterou jsem měla vrátit před měsícem do knihovny? Telefon. Spodní kalhotky. Pro případ nouze. Neblbněte, nejsou použité, to jen jsem připravená na všechny varianty. Jestli nenajdu klíče, budou se hodit. "Co tam ještě bude? Kde jsou sakra ty klíče?" chytám se beznadějmě za hlavu.

Ve chvíli, kdy už to vypadá na nehodu typu buď mokrá rohožka nebo smrt á la Tycho de Brahe, vydoluju klíče, odemknu a utíkám do nitra bytu na záchod.

A tak je to s mojí taškou pokaždé.

Mám pocit, že se mi mstí za všechny nespravedlnosti, kterých jsem se na ní dopustila. Třeba, jak jsem ji tuhle zapomněla i s deštníkem v kavárně. Naštěstí pršelo a já se hned ode dveří vrátila pro deštník. Taška se válela hned vedle, tak jsem si ji sebrala. Jako bych za to mohla, že jsem v roztržitosti na ni zapomněla, když jsem při odchodu po dvou dvojkách červenýho (po třech, no!) bezostyšně čuměla na toho hezkýho mladíka od vedlejšího stolu.

Nebo, jak jsem vytáhla místo peněženky ze dna kabely plastovou kačenu. Vysvětlí mi někdo, kde se tam vzala? Mé nejmladší dceři je přes dvacet a na hraní zcela určitě používá úplně jiné hračky.

Musíte se mnou souhlasit, že moje kabela je plná tajemství a záhad.

Ale s tím je konec. Dostala jsem krásnou, červenou, značkovou, elegantní kabelku. Je taková maličká, velikosti balíčku kávy. Oč je menší, o to byla dražší a tím se dostala na první místo mezi mými poklady. Tahle vysoce elegantní kabelka ze mě konečně udělá dámu.

Do ní, i kdybych chtěla, nenarvu ani drobeček navíc. Pojme pouze brýle, telefon, klíče, peněženku a doklady. Balíček kapesníků tam rvu silou vůle a mnohdy je moje vůle na tašku krátká. V téhle kabelce má vše svoje místo předem určené. Nestane se, že bych nemohla něco najít. Nevejde se tam diář ani knížka. Už se neprohýbám pod její tíhou, když ji zavěsím na předloktí a je mi jasný, že bolavý loket mi nezpůsobila ona. S touto taškou se mi nikdy nepovede rozluštit záhadu dámské kabelky. Tato taška žádné tajemství neskrývá.

A tak mi nezbývá nic jiného, než nezbytné zbytečnosti nosit v příruční tašce. Tam se vejde celý nákup a další a další kraviny. Když ji přehodím přes rameno, podlomí se mi nohy a rameno klesne k zemi.

Na doživotí jsem odsouzená k nošení tašek a luštění jejich záhad.

Autor: Zuzka Součková | čtvrtek 12.11.2015 14:28 | karma článku: 32.76 | přečteno: 2521x

Další články blogera

Zuzka Součková

V ortopedické čekárně

Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.

27.4.2019 v 19:48 | Karma článku: 35.51 | Přečteno: 3069 | Diskuse

Zuzka Součková

Jsem nemohoucí, ale bojuju

Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.

17.4.2019 v 12:48 | Karma článku: 27.44 | Přečteno: 1175 | Diskuse

Zuzka Součková

Vytrácí se slušnost?

Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.

25.3.2019 v 18:09 | Karma článku: 42.09 | Přečteno: 3234 | Diskuse

Zuzka Součková

Obědy zdarma pro všechny

Tak, děti, jdeme na oběd, máte ho zadarmo. Ale, pančelko, já nechci, mně ty obědy v jídelně nechutnají," řekne Maruška, otřese se hrůzou při vzpomínce na včerejší oběd. Nebylo to sice jídlo pro gurmána, ale bylo teplé a zdarma.

16.1.2019 v 19:39 | Karma článku: 43.03 | Přečteno: 3505 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jitka Štanclová

Do nákupní fronty mě už nikdo nedostane

Ať už jsou Velikonoce-neVelikonoce. Mám už totiž ponaučení z Vánoc, kdy kolabovalo co se dalo, i když samotný závěr byl překvapující. Nelekejte se, odbočení k Vánocům má svůj důvod.

10.4.2020 v 14:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXXV.

V koronadobách funguje řada věcí odlišně (a některé vůbec). Pociťuji mírné osobní zklamání, jelikož kromě zahaleného obličeje a rozpraskané pokožky často mytých rukou u sebe zásadní změny nepozoruji.

10.4.2020 v 5:50 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 112 | Diskuse

Edna Nová

Láska za časů COVID-19

Výzva pro časy budoucí: Pokud napíšu byť jen jediný další článek obsahující COVID-19 v názvu, tak mě prosím umlaťte. Nezasloužím si žádné slitování! A tak nyní slavnostně přísahám, že s virem se zde na mém blogu vidíte naposledy

9.4.2020 v 12:00 | Karma článku: 28.92 | Přečteno: 1041 | Diskuse

Ivana Klíma Šotnarová

Překvápko!!!

Tak to vám padne brada! Tomu, kdo má dvě, obě najednou. Kdo nevěří, ať tam běží!...ale až po karanténě... a možná se raději objednejte.

9.4.2020 v 8:38 | Karma článku: 13.25 | Přečteno: 386 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Když touha zabíjí...

Zase je to čeká, opět se potkají. Oba se vlastně na tohle setkání těší. Nebo ne?! Chtějí, ale trochu se bojí. Vzrušením ani nedýchají. Cítím v kostech, že tentokrát by oni dva... Ať se to konečně stane

9.4.2020 v 5:00 | Karma článku: 10.47 | Přečteno: 259 | Diskuse
VIP
Počet článků 279 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3244

„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knihy fejetonů ze života: Běh života s úsměvem.

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší

Najdete na iDNES.cz