Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cože, restaurace Šedlbauer je kvůli EET od prvního zavřená?

1. 12. 2016 21:45:49
„Až pojedete z hor, stavte se v Čachrově,“ řekl nám před lety kamarád. „Má tam hospodu takovej chlapík, dělá domácí jídlo, velký porce, je to řízek. Dostaneš knedlíků, že ti vypadnou z talíře,“ vyvalil oči, až jsem se lekla.

Únor, sobota, tři hodiny odpoledne, dvacet pět běžkařských kilometrů v nohách. Žaludek kvílí hlady. Parkujeme v Čachrově před hospodou Šedlbauer. Dům nic moc, vnitřní prostředí špičkovou restauraci nepřipomíná. Staročeské židle i výzdoba .

Přichází zavalitý pán, usmívá se a podává nám jídelní lístek. Hladoví jak vlci, jsme rozhodnuti dát si svíčkovou. Říkal přece Petr, že tu tady umí excelentní. U vedlejšího stolu ji otec rodiny taky má. „Panebože, ten chlap je nenažranej, proč má na talíři snad celou šišku knedlíků?“ říkám si v duchu a sleduju, jak to do něj padá.

„Ták svíčkovou, kolik knedlíků?“
Dovolím si špitnout: „Tři.“
„Tři? To je porce pro kojence, vy si zasloužíte víc,“ bez mrknutí oka přijímá objednávku a odchází do kuchyně.

Po chvilce čekání se vrací. Nese ohromný talíř. Domácí knedlíky se na něm tísní jak lidi v tramvaji v ranní špičce a topí se v moři svíčkové. Kolik jich je? V tom šoku ani nejsem schopná počítat. Šest, sedm, osm? Nemůžu se od talíře odtrhnout. Ten den padne můj osobní rekord v jedení knedlíků.

„No vidíte, jak jste to zvládla. Za odměnu...,“ udělá pár kroků k výčepu, hrábne pod pípu, vyndá čokoládové penízky a vysází je na stůl. Dcera se na ně vrhne, jako by právě do sebe nenaházela svou třídenní porci jídla.

Příště jsem si dala řízek. Byly dva a málem mi vypadly z talíře. Brambory omaštěné snad polovinou kostky másla - výborné. Asi by mi stačily jen ty.

V téhle hospodě jsme se pokaždé cestou ze Šumavy zastavili. V zimních měsících to bylo skoro každý víkend. Rádi jsme tady nechali své peníze. Ceny byly takové normální, stejné jako jinde. Ale oproti „jinde“ jsme vždy dostali nadstandartní porci i službu.

Dnes jsem si tady přečetla, že pan Ježek zavřel.

Nad vchodem visí černý flór a na dveřích je parte, které uvádí, že podnik končí kvůli aroganci státní moci. „Vadí mi rozeštvávání národa a kampaň proti živnostníkům. Jejich dehonestace je strašná, to je pro mě problém, proto končím,“ uvedl Ježek, který podnikat nebude, pokud se EET nezruší. (zdroj iDNES.cz)

Ano, i o takové ke spotřebitelům poctivé hospodské jsme my, zákazníci přišli. Mrzí mě to, až Šumava zapadá, nevím, kde si dám cestou domů oběd. Zřejmě nezbyde nic jiného, než si namazat jeden chleba navíc. Žádnou další takhle vyhlášenou hospodu na cestě neznám.

Autor: Zuzka Součková | čtvrtek 1.12.2016 21:45 | karma článku: 42.48 | přečteno: 4466x

Další články blogera

Zuzka Součková

Reklamní triky aneb Své vagině stejně nerozumím

Pustím televizi. Detektivka. Ještě nikdo nikoho nezabil, ale mně už padá hlava. Chvíli s ní mlátím o opěradlo gauče, jako když kvrdlám v hrnci puding, až mě rozbolí za krkem. Vezmu polštářek a zaujmu pohodlnou pozici vleže.

24.10.2017 v 13:07 | Karma článku: 46.35 | Přečteno: 13094 | Diskuse

Zuzka Součková

Přenechám tři roky staré dítě. Čistotné. Jen vážným zájemcům

Už jste někdy viděli takový inzerát? Neviděli? Opravdu? Děti se nepřenechávají jen tak? A co když vás jednoho dne už přestanou bavit?

5.10.2017 v 13:35 | Karma článku: 42.74 | Přečteno: 8889 | Diskuse

Zuzka Součková

Tour de česká hospoda aneb Atmosféra starých časů

V minulém článku jsem zmínila dvě hospody. Zatímco ze špinavé jsme byli se psem vykázáni (nevadí mi to), ve druhé, čisté a s vysokou úrovní služeb, nás přijali s úsměvem. Na toulkách Čechami jsem v pohostinství zažila víc.

4.9.2017 v 18:06 | Karma článku: 35.16 | Přečteno: 1722 | Diskuse

Zuzka Součková

Jak mě restaurace na českém venkově vrátila před rok 89

Zavedením EET některé venkovské hospody zavřely. Jezdíváme na kole mimo turistické oblasti a ráda bych si i tady dala kofolu, tam polévku, jinde třeba i nějaký zrzavý nealko ionťák. Už to není tak snadné jako dřív.

29.8.2017 v 15:32 | Karma článku: 45.01 | Přečteno: 22252 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pokorná Mirka

Zákony profesora Parkinsona platí,

napadá mě často. Naposledy, když jsem slyšela o jednání nově zvolené poslanecké sněmovny. Parkinson bylo skutečné jméno skutečného profesora.

21.11.2017 v 15:19 | Karma článku: 11.58 | Přečteno: 313 |

Milan Šupa

Demaskování pokrytectví charity, přijímání migrantů a ekologie

Žijeme v době maximálního rozkvětu pokrytectví a tento fakt nebude žádnou novinkou pro nikoho, kdo je jenom trochu vnímavý.

21.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 21.39 | Přečteno: 660 | Diskuse

Jana Slaninová

Kruté ženy

Kdo ví, kde to všechno začalo a jak. Jistě vím jen to, že jejich prabába, byla žena od rány a tvrdá jako chlap. A paličatá jak stádo beranů.

21.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 391 | Diskuse

Josef Komárek

Byli mezi disidenty lidé „s podstatnou poruchou mozku“?

Oni sami mne přesvědčují, že ano. Nicméně bych se nedivil, kdyby ten „zvukař“ (tj. ten moravský kraválista) dostal za tu výtržnost od nějaké té ušlechtilé organisace Havlovu cenu. Ta ostatně k ničemu jinému neslouží.

21.11.2017 v 13:50 | Karma článku: 34.69 | Přečteno: 1290 | Diskuse

Ladislav Jakl

Stará levice umřela. Nová přebírá moc.

Sociální demokraté o víkendu sněmovali v Hradci Králové. Sešel se tam poprvé po prohraných volbách jejich Ústřední výkonný výbor a bylo to jednání neveselé.

21.11.2017 v 13:08 | Karma článku: 29.02 | Přečteno: 857 | Diskuse
VIP
Počet článků 248 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3199

Jsem především matka 3 dětí. Když děti dospěly, začala jsem běhat. Přestože jsem nikdy nebyla sportovní typ. Na mém příkladu je vidět, že když se chce, všechno jde

Vaše vzkazy mne potěší

Kliknutím na foto autorky se zobrazí všechny její články

V loňském roce vyšla moje prvotina, kniha s názvem Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

29. 2. se narodilo mé páté dítě. Druhé papírové. Knížka Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne. Váží 365 g, má 250 stran, barevnou obálku, látkovou záložku a uvnitř je spousta písmen. Její hodnotu mimořádně zvedají překrásné ilustrace od mé dcery.
Obě dvě jsme v pořádku. Vy, kteří toužíte obohatit svoji knihovnu, napište mi. Děkuji vám za přízeň a doufám, že s ní strávíte krásné chvíle.

Zájemci o ni se mohou přihlásit na mém mailu: zuzkasouckova@atlas.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.