Pátek 10. dubna 2020, svátek má Darja
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 10. dubna 2020 Darja

Žena a pistole aneb Když nejde zasunout, netlačte!

20. 06. 2017 13:46:01
Pistole je zbraň. Zbraň do rukou nepovolaných nepatří. Některé ženy patří mezi nepovolané. A takovým ženám nepatří do rukou zbraň. Toť jen malá, žensko-logická úvaha na začátek.

Už na mě zase mrká. Hladový oranžový oko. Nenažranec jeden. Je to pár dní, co jsme ho krmili naposled. A už zase mrká, hladově řve. Ehmmm, no tak bliká, no! Kontrolka pohonných hmot.

Ještě nedávno gentleman, co si ho doma hýčkám a oprašuju jako vzácný porcelán, když oko začalo mrkat, sedl za volant mého vozu a dojel natankovat. Víte, já to totiž totiž neumím. Tak a pravda je venku. Neumím odšroubovat víko nádrže. Zjistila jsem to tenkrát, když jsem přijela k pumpě a chtěla natankovat. Točím víkem tam a zpátky, a nic. Zoufale se rozhlížím, kdo by mi pomohl. V okruhu stovek metrů není ani noha. Jen za sklem shopu mě pobaveně pozoruje ten chlapík, který inkasuje nehorázné sumy za trochu smradlavé, mastné tekutiny. Zkusím na něj významně zamrkat, vůbec to s ním nehne. Vydoluju úsměv, kterému neodolá náš pes, ani kocour. A slepice, když se na ně takhle usměju, by za mnou chodily celý den. Pořád nic. Pořád si poťukává špičkou do rytmu nějakou písničku a pořád čeká, jak dopadnu. Zabralo, když semknu dlaně, jako by k modlitbě a začnu jimi o sebe třít, přičemž prosím: "Pojďte mi to udělat." Nevím, co si od toho slibuje, ale zvedne zadek ze židle, a v pantoflích se přišourá. Když vidí, že mám jediný zájem a to o nádrž, řekne: "Pani, co z toho děláte vědu? Neumíte otevřít flašku?" Tsss, to umím bravurně, v poledne i o půlnoci. Na víno jsem expert. "Ale já tady nemám vývrtku," jsem zoufalá, že se to celé zase zvrtne. "Kampa s vývrtkou. Flašku. Plastovou. S vodou." Jo tohle má na mysli. I přes jeho dobře míněnou radu to stejně pořád neumím. Tak tankuje odborník - můj muž.

Jenže, tuhle mi nezbylo nic jiného, než vyrazit k pumpě bez pomocníka. Manžel na telefonu mi řekl, že nové auto nemá šroubovací uzávěr, a že víčko jen odklopím. Zcela bez obav vjížďím k benzinové stanici. Zajedu na místo určení, zkontroluju svůj vzhled ve zpětném zrcátku, vystoupím z vozu, prohrábnu si vlasy, popotáhnu nové kalhoty, a odklopím poklop nádrže. Je to tak jednoduché a já se tolik bála. Svižným krokem přistoupím ke stojanu, přičemž sleduju elegána v saku od vedle. Pak můj zrak padne do míst, kde visí pistole. Co to? Diesel dvakrát. Chvilka zaváhání, pak sebejistě vezmu jednu pistoli. Musím popotáhnout hadici, snad se od ní neumažu, nevypadá zrovna čistě, to by mě kleplo! Náhodou se mi podařilo zastavit trochu dál od zásobníků. Chci zasunout. Nejde to. Zatlačím, stisknu spoušť. V ten okamžik se z obyčejné ženské stává naftová magnátka. Narazila jsem na naftu, heč! Stříká všude kolem mě. Mohla bych se v té sprše vykoupat, ale jen sleduju mastné mapy rozpínající se na bundě, kalhotách, na rukách. Ani atlas světa takové nemá. "Do pr..., ku..., do pr..., ku...," sprostými slovy si kazím karmu a chce se mi brečet.

Obsluha se přijde podívat a zcela nepokrytě se chechtá. "Jak to, že vám to nejde?" zamačkávám slzy vzteku, polykám sprostå slova a zjišťuju škody na svých hadřících. "To je pro kamiony, ale buďte klidná, to se ståvá i v lepších rodinåch." Vtipálek! "Běžte se asi radši umejt dovnitř," posílá mě, když vidí, že se chci vyprat papírovým kapesníkem. Na záchodě se mi vůbec nedaří katastrofu zmírnit. Smradlavá, mastná, ve zničeném oblečení přejíždím k jinému stojanu a říkám si, že se nic nestalo, že jsou horší věci, a že se z toho přece neposeru. Napojím hladové oko, jdu platit. "A na tý jedničce to máte za osm korun."

Oblečení jsem několikrát za sebou vyprala. Mastné fleky po pořádném vydrbání kartáčem zmizely, ale typická naftová vůně se z oblečení pořád line. Vždyť to říkám - naftová magnátka!

Autor: Zuzka Součková | úterý 20.6.2017 13:46 | karma článku: 37.30 | přečteno: 5430x

Další články blogera

Zuzka Součková

V ortopedické čekárně

Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.

27.4.2019 v 19:48 | Karma článku: 35.51 | Přečteno: 3069 | Diskuse

Zuzka Součková

Jsem nemohoucí, ale bojuju

Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.

17.4.2019 v 12:48 | Karma článku: 27.44 | Přečteno: 1175 | Diskuse

Zuzka Součková

Vytrácí se slušnost?

Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.

25.3.2019 v 18:09 | Karma článku: 42.09 | Přečteno: 3234 | Diskuse

Zuzka Součková

Obědy zdarma pro všechny

Tak, děti, jdeme na oběd, máte ho zadarmo. Ale, pančelko, já nechci, mně ty obědy v jídelně nechutnají," řekne Maruška, otřese se hrůzou při vzpomínce na včerejší oběd. Nebylo to sice jídlo pro gurmána, ale bylo teplé a zdarma.

16.1.2019 v 19:39 | Karma článku: 43.03 | Přečteno: 3505 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Kdy je čtvrtek opravdu uplakaný

Uplakaný, nebo zelený. Z hlediska etymologie v tomhle není extra jasno. Zřejmě ta lkavost a pláč, co má v němčině tak blízko k zelené, té zelené spíš podlehly. Nicméně splněno spravedlivě - v břiše mám špenát a vedle mne vzlyky..

10.4.2020 v 11:02 | Karma článku: 10.10 | Přečteno: 123 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Ruská nehoráznost

Nedávno jsem zmínil, že prezidentův mluvčí Ovčáček ví možná víc, když napsal na adresu zastupitelstva Prahy 6, která nechalo odstranit sochu maršála Koněva, že „kdo šíří zlo, nakonec mu sám podlehne a skončí v nekonečné temnotě“.

10.4.2020 v 10:33 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 337 | Diskuse

Michal Pohanka

Po rasistických zákuscích tu máme rasově necitlivé roušky

Pokud se nebudeme zabývat skutečnými příčinami problémů, ale budeme se místo toho babrat v rasistických zákuscích a klíčenkách, obavy z černochů v rouškách hned tak nezmizí.

9.4.2020 v 19:20 | Karma článku: 37.99 | Přečteno: 2055 | Diskuse

Karel Trčálek

Vynáším soud nad Kristem: „Ukřižovat!“

Stejně jako před dvěma tisíci lety i dnes vynášejí farizejové soud nad Kristem a stejně jako před dvěma tisíci lety to považují za důkaz své zbožnosti

9.4.2020 v 17:37 | Karma článku: 8.85 | Přečteno: 284 | Diskuse

František Skopal

Proč vyšší Moc vyhání křesťany na Velikonoce z chrámů?

Materialisté vnímají současnou koronavirusovou krizi jako něco, co je zvládnutelné vědou a zdravotnictvím. Vůbec se nezamýšlejí nad její hlubší symbolikou. Proto se dívají na to, co se děje, ale nevidí.

9.4.2020 v 14:50 | Karma článku: 2.93 | Přečteno: 104 | Diskuse
VIP
Počet článků 279 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3244

„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knihy fejetonů ze života: Běh života s úsměvem.

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší

Najdete na iDNES.cz