Jak jsem myslela, že přelstím chytrý telefon

4. 08. 2017 19:34:36
Chytrý telefon vtrhl do mého života nedávno. Ačkoli jsem jím dlouho pohrdala, rychle jsme se skamarádili. Ale nevím, co bude dál. Mé ego těžce snáší, že je chytřejší než já (telefon, samozřejmě!).

Ten den jsem měla narozeniny. Není to nic neobvyklého, obvykle má někdy narozeniny každý z nás. A to každoročně. I když, žijí mezi námi tací, jako například Ivana Trump, které čas prý přestal odměřovat ve třiceti. Což bylo už strašně dávno. Mně ale čas běží, každý rok mám na pomyslném dortu o jednu svíčku víc, a nic si z toho nedělám.

Ten den jsem se zrovna snažila sfouknout padesát pět svící. Brzy ráno mi přišla esemeskou první gratulace, pak další a další. "Jé, ty lidi mě mají rádi," pomyslela jsem si, moje ego se uchichtlo pod vousy, nafouklo se a vypnulo hruď. Moji hruď!

Zrovna byl volný den a my s mým parťákem putovali po českých zemích na kolech. Neměla jsem čas odpovídat na blahopřání, což považuji za slušnost, tak jsem odesílala rychlou zprávou s díky. Pak najednou se telefon zasekl. Na krásné veršované přání expertky na matematiku jsem chtěla odpovědět několika smějícími se a tleskajícími smajlíky. Připadalo mi to tak vtipný a originální. V ten okamžik si ten chytrák, co si myslí, že je chytřejší než já, smartphone, postavil hlavu. Že s tím nechce mít nic společného, prý: "Opravdu chcete poslat tuto zprávu? Je možné, že příjemce ji nebude akceptovat." Co mi to tady vykládáš za blbosti, odpovím mu, ty asi tak víš, co bude příjemce matematička říkat a pink, zpráva letí éterem, přímo k ní. Pak rychle uklízím telefon do kapsy a snažím se dohnat drahého, který mi zatím na kole frnknul. Ten den se už na telefon nekoukám a do večera naháním svého cyklistu.

V podvečer, s jazykem na vestě, hladoví a špinaví, zastavujeme u hospody. Zároveň s objednávkou řízků, hranolků a piv vytahuju telefon, abych zase polechtala ego a měla důvod vypnout hruď. Přejíždím po displeji, otevírám zprávy. Vyvalím oči, vtáhnu hrudník. Z mého pyšného poprsí se stávaji vytahané ponožky. Vyfouklé ego se snaží fouknout zadkem, ehm, zadem. Od matematičky přišla zpráva: "Proč otazníky? Složila jsem ti básničku, myslela jsem, že budeš mít radost a jestli se ti nelíbí, promiň." Uvědomila jsem si, že telefon mě upozornil, že smajlíky asi nebudou přijaty. A nebyly. Místo nich dorazily otazníky.

Dovedu si představit, jak jí je. Sama vím, že je těžké cosi zveršovat. Nejsem žádný Jaroslav Seifert, přesto jsem tuhle chtěla poslat veršovánku. Kamarádka měla svátek a já jí chtěla udělat radost. Ať dělám, co dělám, rým na slovo svátek nepřichází. Čekám, že se mi něco snese shůry, z toho nebeského cloudového úložiště, a ono nic. Až najednou mi to dojde: svátek - pátek. Mám takovou radost, že udělám tři kotrmelce a jednu šišatou hvězdu. Při tom nezřízeném skotačení se verš vytrousí a jsem tam, kde jsem byla. Nic! Temno jak od Jiráska. Zkouším kotrmelec vzad, jestli se to nevrátí, šišatou hvězdu na druhou ruku stejně neumím, takže nic. V hlavě mi šrotuje: svátek - pondělí... což se přece vůbec nerýmuje! Nakonec jsem poslala přání obvyklé, nudné, tuctové - Všechno nejlepší k svátku!

Takže si dovedu představit, jak kolegyni bylo, když složila na mou počest báseň a já jí odpovím několika otazníky. Rychle jsem se jala vysvětlovat situaci, ona to pochopila, a nakonec jsme si obě poslaly několik smajlíků, které dorazily z mého chytrého do jejího nechytrého telefonu v úplně jiné formě a společně se zasmály.

A co z toho plyne? Co jsem tím chtěla říct? Nedorozumění je dobře si vysvětlit hned. I když se třeba bude zdát, že někdo z nás je za blbce, tak chytrý člověk pochopí. Pak se nestane, že se lidi na sebe mračí, a jeden neví proč. Děkuju za tuto lekci!

Autor: Zuzka Součková | pátek 4.8.2017 19:34 | karma článku: 30.51 | přečteno: 1836x

Další články blogera

Zuzka Součková

Historka vskutku fekální

Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!

30.12.2021 v 18:27 | Karma článku: 28.66 | Přečteno: 1137 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 19 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 229 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 17.06 | Přečteno: 395 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.02 | Přečteno: 104 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 30.88 | Přečteno: 575 | Diskuse
VIP
Počet článků 281 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3261

„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knih fejetonů ze života:

Běh života s úsměvem

Diagnóza žena

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...