Gabriela Koukalová a poruchy příjmu potravy

11. 04. 2018 21:21:02
Anorexie či bulimie jsou nemoci. Mnohdy postihnou krásné, mladé dívky, u kterých by to nikdo nečekal. Není to žádný výplod choré mysli, jsou to závažné choroby, které mnohdy spustí několik slov pronesených v blízkosti dotyčné.

Ve své knize JINÁ přiznala Gabriela Koukalová, že trpěla poruchami příjmu potravy. Ano, ta krásná, úspěšná, štíhlá, sebevědomě působící, krásně zpívající Gabriela. Žena, která dokázala přišpendlit k televizním obrazovkám tisíce fanoušků.

Naprosto nepochopitelné, ale já to chápu.

Bylo mi tehdy nějakých čtrnáct let a začínala jsem se z vyhublého dítěte měnit v ženu. Bylo právě krásné, rozkvetlé jaro, já měla na sobě bílé kalhoty a nesla jsem se jako pávice. Jeli jsme navštívit babičku.

Začínám si uvědomovat pomalou proměnu svého těla a vůbec se mi nelíbí. Nelíbí se mi pučící prsa ani kulatící se boky. Jenže co se dá dělat. Příroda většinou v určitém věku přemění dívku v ženu bez ohledu na to, co si dotyčná přeje. Každý máme zapsáno něco ve svém genetickém profilu a to se těžko mění. Obzvláště v raném mládí. Některé dívce narosto rovnou šestky, jiná touží po prsou, ale do vínku dostala jen ta po tátovi.

Babička i prababička jsou spokojené. Mají radost, že už nejsem to vychrtlé dítě vypadající tak, že mu nikdy nedali najíst. Obě sedí na lavičce na zápraží a sluní se. Projdu kolem nich ve svých nových bílých kalhotách a pokračuji dál do zahrady. Za sebou slyším: "Ta holka má ale zadek." Rozbuší se mi srdce - už je to tady.

Přestože tohle se stalo před více než čtyřiceti lety, dodnes si situaci vybavím do posledního slůvka. Slyším tón hlasu, o kterém už dnes vím, že se dmul pýchou. Tehdy mi přišel hanobící. Od té doby jsem pozorovala svůj zadek, snažila se hubnout, a přestože jsem vždycky byla taková akorát, měla jsem pocit, že jsem tlustá. Jen nějaký zázrak, anděl strážný, či snad moje láska k jídlu způsobily, že jsem nikdy nepodlehla poruše příjmu potravy. Ale upřímně přiznávám, že vím, jaké to je vyprazdňovat žaludek po jídle, jaké to je hladovět, či držet různé diety.

Tohoto stigmatu jsem se zbavila až před padesátkou, kdy jsem začala intenzivně běhat a pochopila, že já nikdy nebudu tlustá, protože to nechci. A nějaký ten tuk v pase nebo kolem boků není u ženy na škodu. Teprve tehdy jsem začala své tělo mít ráda.

Proto teď Gabrielu, tu krásnou Gábinu, bohyni biatlonu, úspěšnou vrcholovou sportovkyni, kterou se mnohé dívky a ženy snažily napodobovat, už třeba jen v líčení, chápu.

Je velice jednoduché spadnout do těchto poruch příjmu potravy. Stačí pár slov. Člověk, který jí v období puberty říkal, že je tlustá a že má zhubnout, se na ní dopustil zločinu.

Dokážeme si vůbec představit, jaké myšlenky tuhle ženu musely sužovat? Dokážeme si představit, přestože vítězila a národ ji zbožňoval, jak jí asi bylo? Tyto otázky může zodpovědět jen ona a je jen její věc, jestli se i nadále bude veřejnosti svěřovat.

Gabrielo, v biatlonu jste dokázala hodně. Já vám za to děkuji. Hodně štěstí!

Autor: Zuzka Součková | středa 11.4.2018 21:21 | karma článku: 38.00 | přečteno: 5076x

Další články blogera

Zuzka Součková

Obědy zdarma pro všechny

Tak, děti, jdeme na oběd, máte ho zadarmo. Ale, pančelko, já nechci, mně ty obědy v jídelně nechutnají," řekne Maruška, otřese se hrůzou při vzpomínce na včerejší oběd. Nebylo to sice jídlo pro gurmána, ale bylo teplé a zdarma.

16.1.2019 v 19:39 | Karma článku: 42.17 | Přečteno: 2748 | Diskuse

Zuzka Součková

Úchylák v bazénu

Chvilku si ho nevšímám, ale pak si uvědomuju, že plave za mnou. Když mě předplave, protože tak pomalu jako já asi neumí, počká si, a zase ho cítím za sebou. Začíná mi to být nepříjemné. Kouká mi na zadek, nebo co?

24.10.2018 v 19:28 | Karma článku: 27.27 | Přečteno: 2084 | Diskuse

Zuzka Součková

Předvolební slibování aneb Čeká nás zářná budoucnost?

Už je to tu zas. Předvolební sliby. Politici pevným přímým pohledem shlížejí na nás obyčejné občany ze svého piedestalu umístěného na každé volné ploše a slibují.

22.9.2018 v 9:15 | Karma článku: 28.82 | Přečteno: 850 | Diskuse

Zuzka Součková

Určeno rodičům pubertálních fracků: Jak přežít pubertu (návod)

Puberta je hormonálně podmíněný proces, na jehož konci je dosaženo pohlavní zralosti a schopnosti reprodukce. Tak hovoří věda. Laicky řečeno je puberta stav, kdy zúčastnění denně přemýšlejí nad vraždou, či sebevraždou.

1.9.2018 v 15:27 | Karma článku: 41.12 | Přečteno: 4583 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Olga Pavlíková

Nedostupné léčebné konopí

Obrací se mi žaludek, když čtu, že „...podle vládní výroční zprávy si desetitisíce pacientů kupují marihuanu levněji na černém trhu, kde lze pořídit gram za stovku, nebo si ji pěstují doma. Kouří ji a míchají z ní masti.

21.1.2019 v 13:59 | Karma článku: 17.21 | Přečteno: 224 | Diskuse

Libuše Palková

Správná ženská

Pod jedním blogem který nedávno vyšel s názvem Správnej chlap je ženská, položil jeden z diskutujících zásadní otázku, jak vlastně vypadá správnej chlap a správná ženská? Pokud vycházíme ze zmíněného blogu, tak odpověď ́ je zřejmá.

21.1.2019 v 12:21 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 817 | Diskuse

Pavel Kynčil

Ach ta matematika

Po 42 letech od střední školy jsme dostali od známých žádost o pomoc s vyřešením jednoho matematického příkladu, se kterým si nevěděli rady.

21.1.2019 v 11:44 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 826 | Diskuse

Petr Omelka

"Podraz" Roalda Amundsena a tragédie Roberta Scotta

Dne 18. ledna 1912 konečně dorazil kapitán Robert Scott na jižní pól. Dobrý pocit z toho ale neměl. Někdo ho totiž předběhl.

21.1.2019 v 10:24 | Karma článku: 19.87 | Přečteno: 861 | Diskuse

Pavel Pokorný

Dluhy se nesplácí?

Proč úlevy dlužníkům? Protože tvrdí, že kdyby spláceli, že by ze zbytku příjmů nemohli "důstojně" žít"? Takových je, co nežijí "důstojně", mají staré auto, starý dům, neznačkové oblečení, nejezdí k moři, nechodí do restaurací!

21.1.2019 v 9:51 | Karma článku: 30.02 | Přečteno: 1097 | Diskuse
VIP
Počet článků 276 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3223

„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knihy fejetonů ze života: Běh života s úsměvem.

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší

Najdete na iDNES.cz