Pondělí 24. února 2020, svátek má Matěj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 24. února 2020 Matěj

Jít na WC ve vlaku vyžaduje hodně odvahy...

12. 05. 2018 8:17:08
Po kolejích jezdí vlaky. V dobách mého mládí byly špinavé, záclonky utahané, smradlavé. Záchody znečištěné, sedadla nepohodlná. Koženka na nich studená a při delší cestě dokázala přitáhnout do zadních partií pořádného vlka.

Tohle je hudba minulých dob. Dlouho jsem vlakem nikam nejela.

Až tuhle.

Na perón přijíždí rychlík R566. Průvodčí otevře dveře, což později budu kvitovat s povděkem. Po pohodlných schůdcích nastoupím. Usednu na své místo, na které jsem byla nucena zakoupit kromě jízdenky i místenku. V kupé je smrádek a horko, tak si otevřu okénko. Něco je tam sice napsáno, ale nemám brýle, tak jsem v klidu. Interiér vlaku je dnes podobný letadlu. Sedadla měkoučká, čalouněná, vše čisté. Vlak nekodrcá po kolejích, ale vznáší se jako na obláčku.

Přijde průvodčí, naštvaným pohledem zkoukne mě i okno, pak ho vztekle zabouchne: "Neumíte číst?"

"Umím," hrdě, ale dotčeně se na ni podívám a usměju se. Úsměv prý otvírá všude dveře. Jak vidno, ve vlaku na průvodčí to neplatí. Zamračí se na mě.

"Tak jste si měla přečíst, že okno se nesmí otevírat, protože tady funguje klimatizace," štěkne na mě jako fena pitbula na jezevčíka Elektronicky projede lístek, hodí ho po mně zpátky, odfrkne si nad debilitou pasažérky, otočí se na podpatku a odkráčí středem. Připadám si jako žákyně, která nemá domácí úkol.

Moje výstupní stanice se blíží, musím si ještě dojít na WC. Dveře jsou otevřené dokořán, tedy vejdu. Hned u vchodu na mě zeleně bliká nějaké světlo. Bohužel zase nemám brýle, tak jen bez čtení návodu na ně máčknu. Bliká pořád zeleně, ale dveře se zavírají. Nad světýlkem je čudlík, páčka?... nedokážu poloslepu rozklíčovat, o co se jedná, ale zvládnu vidět ON - OFF. Zmáčknu to! Neděje se nic, dveře jsou zavřené. Rozhlédnu se kolem. Jedno světlo bliká vedle toalety, další u umvydla, Las Vegas by bledlo závistí. Toaleta je prostorná, vzdušná, madla čistá, zásobníky toaletního papíru i ručníků plné. Dveře zavřené.

Inu usednu na mísu, abych vykonala svou potřebu. Náhle vlak přibržďuje a dveře se ve směru jízdy pootevřou. Nemám možnost vyskočit a situaci napravit, jsem právě v plném proudu. Ke dveřím bych potřebovala udělat minimálně tři kroky a to v tuhle chvíli nejde.

V tom okamžiku kolem prochází celá devátá třída i s učitelem. "Ty vole, vona tady sedí na hajzlu. Nekecej, fakt? No jo, pojďte se podívat!" křičí na sebe žáci a hrnou se k dokořán otevřenému záchodu. Já červená až na zadku, připoutaná k toaletě, kalhoty u kotníků, hlavu mezi rameny, oči točím k zemi. Dělám, že tu nejsem a vzývám zákon optiky - já nevidím vás, vy nemůžete vidět mě.

Tak tohle se naštěstí nestalo.

S modlitbou na rtech, aby nikdo nešel kolem, jsem se vyčůrala a přešla ke dveřím, abych je zkusila znovu zavřít. Blikačky blikají, dveře jsou opět zavřené, ovšem pouze jen do chvíle, než vlak cukne, či pojede zase z kopce.

Později se dozvídám, že ačkoli je všechno v elektronice, tak páčka na uzavírání dveří funguje mechanicky. Prostě hrubá síla. V tu chvíli mi chyběla. Bála jsem se ji na WC použít, abych se posléze dostala ven. Raději čůrat s otevřenými dveřmi než zůstat uvězněná na záchodě až do Polska.

Jízda vlakem je pro člověka, který jede jednou za iks let velkým dobrodružstvím. Předpokládám, až pojedu příště, bude se všechno ovládat pouhým pohledem, a to teprve budu potřebovat pořádné koule, vlastně oči!

Autor: Zuzka Součková | sobota 12.5.2018 8:17 | karma článku: 32.32 | přečteno: 3034x

Další články blogera

Zuzka Součková

V ortopedické čekárně

Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.

27.4.2019 v 19:48 | Karma článku: 35.51 | Přečteno: 3053 | Diskuse

Zuzka Součková

Jsem nemohoucí, ale bojuju

Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.

17.4.2019 v 12:48 | Karma článku: 27.44 | Přečteno: 1169 | Diskuse

Zuzka Součková

Vytrácí se slušnost?

Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.

25.3.2019 v 18:09 | Karma článku: 42.09 | Přečteno: 3229 | Diskuse

Zuzka Součková

Obědy zdarma pro všechny

Tak, děti, jdeme na oběd, máte ho zadarmo. Ale, pančelko, já nechci, mně ty obědy v jídelně nechutnají," řekne Maruška, otřese se hrůzou při vzpomínce na včerejší oběd. Nebylo to sice jídlo pro gurmána, ale bylo teplé a zdarma.

16.1.2019 v 19:39 | Karma článku: 43.03 | Přečteno: 3504 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Lukáš Burget

Svět zná novou Miss Germany!

Jako kdyby nebylo dost děsivých zpráv třeba o šíření koronaviru Itálií, informují nás noviny ještě i o nové vítězce Miss Germany. Je jí pětatřicetiletá dívčina, byznysmenka původem z Namibie.

24.2.2020 v 13:30 | Karma článku: 27.37 | Přečteno: 537 | Diskuse

Jana Marková

Vyhráli jsme cenu o dojnou krávu Evropy. Aneb jak se Vám žije v rozvojové zemi?

HDP roste, politici tleskají. Přesto jsme od dubna 2017 oficiálně v kategorii rozvojových zemí. To znamená, že místo posilování pozic ekonomiky vlastní, pouze radostně poskytujeme levnou pracovní sílu a zázemí ekonomice cizí.

24.2.2020 v 9:11 | Karma článku: 35.95 | Přečteno: 1265 | Diskuse

Ladislav Jílek

Prosím za babičky a za vnoučata taky

Slyšel jsem starší paní, jak si stýskala. Má dva syny a měla i čtyři vnoučata. Oba synové se rozvedli, a tím přišla o vnoučata.

23.2.2020 v 20:05 | Karma článku: 25.45 | Přečteno: 726 | Diskuse

Jan Pražák

Zrzavej kazič potěšení

Dnes vám chci povykládat, jak jsme my tři chlapi, teda já zrzavej kocour s půlkou ocasu, adoptovanej jezevčík Ferda a náš dvounožec profesí záchranář, málem přišli o střechu nad hlavou.

23.2.2020 v 17:03 | Karma článku: 27.19 | Přečteno: 1099 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele – to není korektnost, to je lobotomie mozku!

Politická korektnost, kterou mnozí tak rádi bagatelizují (jako že je to pouhá slušnost a není na tom nic zlého), se projevuje ve všech nuancích dnešního života, jako kdyby šlo o virus, který požírá závity našeho mozku.

23.2.2020 v 8:46 | Karma článku: 37.10 | Přečteno: 1286 | Diskuse
VIP
Počet článků 279 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3243

„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knihy fejetonů ze života: Běh života s úsměvem.

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší

Prodáváte rasistické zákusky, tvrdí zákazníci. Tradiční, brání se výrobce

Čokoládová pusinka, zákusek populární hlavně během německých únorových karnevalů, narazila na odpor kvůli svému...

Všichni jste krásní, říká modelka. Předávání cen moderovala zcela nahá

Modelka Ibi Støvingová (45), která moderuje dánskou verzi americké show Naked Attraction, vyvolala pozdvižení...

PRVNÍ DOJMY: Co až tvé nahé fotky uvidí mamka? I herečky V síti pláčou

Vít Klusák zažívá věk zralosti. Zatímco v debutu Český sen ubližovala mystifikace neškodným zástupům toužícím po...

Vždycky jsem byla obdařenější prsatice, směje se Lucie Benešová

Chtěla domek na Sicílii, ale nakonec si pořídila hezké místo pro stavbu v Jizerských horách. „Mám plno plánů, pořád...

Nenáviděla jsem se za svá prsa, říká Fialová. Poprsí si nechala zmenšit

Herečka Kateřina Marie Fialová (22), známá ze seriálu Ordinace v růžové zahradě či show Tvoje tvář má známý hlas, šla...