Padesátiletá rebelka. Fakt?

9. 06. 2018 21:02:11
Když je jednomu padesát a víc, nedbá názoru okolí. Pro mě za mě, ať si kdo chce, co chce, říká. Mně je to fuk!

„Používáte vůbec oční krém?“ zeptala se kosmetička. Zadívala se na mě přísným pohledem, trošku se nahnula nad mé oční okolí, a s výrazem nespokojené učitelky mě přišpendlila do kosmetického lehátka.

Bylo mi krátce po třicítce, byla jsem mladá, krásná a byla jsem asi rebelka. Oční krém jsem nepoužívala, o jeho existenci neměla ponětí a nebýt kamarádky, která mě objednala, nikdy bych se v kosmetickém salónu neobjevila. Byla jsem na kosmetice poprvé (a naposledy!) ve svém životě a cítila jsem se v ten okamžik příšerně.

„Nepoužívám,“ špitla jsem jako zpráskaný pes. Mít ocas, tak ho stáhnu mezi nohy. Zrudnu celá, včetně kuřího oka na palci u nohy. Nepřiznala bych, ani kdyby mě mučila, že mám doma jenom jedno mazadlo. Používám ho na obličej, tělo, nohy, a když vržou dveře, přimáznu je s ním také. Mám-li hlad, mažu si ho na chleba. Ano, je to v té době (polovina devadesátých let) tolik zatracované sádlo.

„Nechápu, proč nepoužíváte krém na oční okolí,“ nadále se nad mým životním stylem pohoršuje a já nabývám dojmu, že mé oční okolí nevydrží do Vánoc (byl konec listopadu). Zastyděla jsem se. Hluboce. Od kosmetické poradkyně jsem odcházela nejen s vyčištěnými, původně ucpanými póry na nose - to jsem do té doby taky netušila, že mám. „To je strašný, jak máte ucpané ty póry!“ pokřižovala se ta nebohá udržovatelka mého zanedbaného obličeje.

Ale v mé kabelce se při odchodu ze salónu za ohromný peníz krčí miniaturní tubička krému na oční okolí.

Byl to tak silný zážitek, že jsem za oční krémy utrácela celý život téměř celoživotní úspory.

Pak mi jednoho dne, daleko po padesátých narozeninách tento krém došel. Při návštěvě drogerie jsem si na něj nevzpomněla, ani následující, ani další týden. A pak, jak už to v tomto věku bývá, se mi oční krém vykouřil z hlavy, a už jsem na něj ani nevzdechla.

Je to tak, už několik let žiju bez krému na oční okolí.

Opět, jako když mi bylo třicet, používám k promaštění pleti pouze jeden přípravek. Tak. A co se teď stalo? Jste zvědaví?

Nestalo se vůbec nic. Moje oční okolí dál žije. Je stejně rebelské jako já. Nepotřebuje speciální přípravek.

Rebelka jsem i co se týká vlasů.

„Kdo vás stříhá a barví?“ zeptala se kadeřnice s úsměvem na tváři, „máte pěknou barvu i střih.“ Vyzvídá, kdo a kde je konkurence.

„Já se barvím sama, a když mě navštíví dcera, tak se svěřím s nůžkami do jejích rukou. Je architektka,“ dmu se v kadeřnickém křesle pýchou.

„Sama? Dcera? Architektka?“ kadeřnici se podlomí nohy, orosí čelo a pro uklidnění si odskočí vedle do hospody na panáka. Když se vrátí, stejně jako kdysi kosmetička, se pokřižuje, chytne mě za vlasy a prohlásí, že není možné používat barvy z drogerie, páč jsou nekvalitní, vlasům škodí a vůbec... docházejí jí argumenty, tak se ještě se zmíní o tom, že nějaká architektka má navrhovat domy a ne stříhat vlasy mámě.

Jsem o mnoho let zkušenější, už mi nevadí, že nejdu s proudem a nenechám si jen tak něco nabulíkovat. Usměju se pod vousy - jasně, při pohledu do zrcadla si uvědomím, že si budu muset zase ten rašící knír oholit, to jí ale neřeknu, poslala by mě k lazebníkovi a také jí neřeknu, že si knír i nohy a ostatní chlupy holím bez použití pěny na holení, to už by to nebohé děvče asi nerozdýchalo a vynesli by ji nohama napřed - a myslím si své.

Tak si v poklidu rebeluju, a věřím, že kvalita mého života se mými neodbornými zásahy nesnižuje. Dovedu si představit, že výrobci speciální kosmetiky na každý kousek lidského těla ze mě nejspíš radost nemají, ale je mi to nějak jedno.

Autor: Zuzka Součková | sobota 9.6.2018 21:02 | karma článku: 36.05 | přečteno: 2096x

Další články blogera

Zuzka Součková

Obědy zdarma pro všechny

Tak, děti, jdeme na oběd, máte ho zadarmo. Ale, pančelko, já nechci, mně ty obědy v jídelně nechutnají," řekne Maruška, otřese se hrůzou při vzpomínce na včerejší oběd. Nebylo to sice jídlo pro gurmána, ale bylo teplé a zdarma.

16.1.2019 v 19:39 | Karma článku: 42.17 | Přečteno: 2748 | Diskuse

Zuzka Součková

Úchylák v bazénu

Chvilku si ho nevšímám, ale pak si uvědomuju, že plave za mnou. Když mě předplave, protože tak pomalu jako já asi neumí, počká si, a zase ho cítím za sebou. Začíná mi to být nepříjemné. Kouká mi na zadek, nebo co?

24.10.2018 v 19:28 | Karma článku: 27.27 | Přečteno: 2084 | Diskuse

Zuzka Součková

Předvolební slibování aneb Čeká nás zářná budoucnost?

Už je to tu zas. Předvolební sliby. Politici pevným přímým pohledem shlížejí na nás obyčejné občany ze svého piedestalu umístěného na každé volné ploše a slibují.

22.9.2018 v 9:15 | Karma článku: 28.82 | Přečteno: 850 | Diskuse

Zuzka Součková

Určeno rodičům pubertálních fracků: Jak přežít pubertu (návod)

Puberta je hormonálně podmíněný proces, na jehož konci je dosaženo pohlavní zralosti a schopnosti reprodukce. Tak hovoří věda. Laicky řečeno je puberta stav, kdy zúčastnění denně přemýšlejí nad vraždou, či sebevraždou.

1.9.2018 v 15:27 | Karma článku: 41.12 | Přečteno: 4583 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Olga Pavlíková

Nedostupné léčebné konopí

Obrací se mi žaludek, když čtu, že „...podle vládní výroční zprávy si desetitisíce pacientů kupují marihuanu levněji na černém trhu, kde lze pořídit gram za stovku, nebo si ji pěstují doma. Kouří ji a míchají z ní masti.

21.1.2019 v 13:59 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 187 | Diskuse

Libuše Palková

Správná ženská

Pod jedním blogem který nedávno vyšel s názvem Správnej chlap je ženská, položil jeden z diskutujících zásadní otázku, jak vlastně vypadá správnej chlap a správná ženská? Pokud vycházíme ze zmíněného blogu, tak odpověď ́ je zřejmá.

21.1.2019 v 12:21 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 798 | Diskuse

Pavel Kynčil

Ach ta matematika

Po 42 letech od střední školy jsme dostali od známých žádost o pomoc s vyřešením jednoho matematického příkladu, se kterým si nevěděli rady.

21.1.2019 v 11:44 | Karma článku: 20.57 | Přečteno: 801 | Diskuse

Petr Omelka

"Podraz" Roalda Amundsena a tragédie Roberta Scotta

Dne 18. ledna 1912 konečně dorazil kapitán Robert Scott na jižní pól. Dobrý pocit z toho ale neměl. Někdo ho totiž předběhl.

21.1.2019 v 10:24 | Karma článku: 19.67 | Přečteno: 849 | Diskuse

Pavel Pokorný

Dluhy se nesplácí?

Proč úlevy dlužníkům? Protože tvrdí, že kdyby spláceli, že by ze zbytku příjmů nemohli "důstojně" žít"? Takových je, co nežijí "důstojně", mají staré auto, starý dům, neznačkové oblečení, nejezdí k moři, nechodí do restaurací!

21.1.2019 v 9:51 | Karma článku: 29.84 | Přečteno: 1084 | Diskuse
VIP
Počet článků 276 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3223

„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knihy fejetonů ze života: Běh života s úsměvem.

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší

Najdete na iDNES.cz