Číslům opravdu rozumím aneb Vím, že nic nevím

„Jsem ekonom, mám státnice ze statistiky a číslům opravdu rozumím,” prohlásila nová ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Zdroj iDNES. Moje srdce zaplesalo. Ona si věří stejně jako já. Kdysi!

Taky jsem opravdu všemu rozuměla. V té době mi ale bylo patnáct. A jak už to tak v tomhle věku bývá, byla jsem úplně ze všech nejchytřejší.

Své rodiče jsem považovala za naprosté pitomce, kterým mohla konkurovat už jen profesorka ruštiny, rodilá to mluvčí. Svoji pravdu, rozumy a moudra jsem hlásala do světa zároveň s neustálým vyfukováním bublin ze žvýkačky zn. Pedro. Mezi bublinami jsem odfukovala ofinu z očí. Ruce z kapes jsem vyndavala jen v nouzovém režimu (rozuměj, když jsme psali diktát). Přičemž jsem nepřetržitě protáčela oči vzhůru k nebesům. Ti zabedněnci totiž málokdy dokázali pochopit, kdo je vlastně nejchytřejší a kdo všemu opravdu rozumí! Jediní tvorové, s kterými jsem v té době byla schopna komunikovat na stejné úrovni, byli moji vrstevníci.

I oni, stejně jako já, rozuměli opravdu všemu:

„Ty vole, moje matka je úplně blbá, nechápe, že nutně potřebuju prachy na tu novou sukni, že bez tý sukně nemůžu existovat!”

„Kdybyste viděli mýho fotra, jak řádil, když jsem přišla domů vo půlnoci. Ten blb nemůže pochopit, že jsem nemohla jít domů z hospody jako první.”

„Ta kráva mi dala kouli z matiky, já nevim, co proti mně furt má!”

...ano, společné sdílení utužuje vztahy.

„Mami, tati, i vy ostatní, odpusťte!”

Postupem let začaly přicházet facky od života, a můj patent na rozum odcházel. Čím víc jsem se setkávala s tajnými zákoutími života, tím častěji jsem přestávala opravdu všemu rozumět. Začínala jsem zjišťovat, že nic není jen černé nebo bílé (koneckonců i černobílá fotografie má spousty odstínů), ale vše má své barevné nuance, které je složité rozpoznat.

Dnes už vím, že když vidím špičku ledovce, neznamená to, že opravdu budu vědět, jak vypadá celý. Čím hlouběji do nějakého problému pronikám, tím víc zjišťuji, že mu míň rozumím.

Ona jistota, že něčemu opravdu rozumím, kterou má paní ministryně pro místní rozvoj, z mého života postupně odešla.

A tak, řečeno slovy klasika, čím jsem starší, tím víc vím, že nic nevím!

(Bohužel spousta lidí ani neví, že nic neví!)