Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Chytrý telefon? Ne, děkuji, asi raději zůstanu hloupá!

Jsem žena (to je novinka, co?). Celý život sbírám zkušenosti, dívám se kolem sebe otevřenýma očima, čtu, sleduju internet a dokonce jsem kdysi poměrně úspěšně ukončila vzdělávání.

Umím číst, rozeznám shodu podmětu s přísudkem, sčítám, odčítám, násobím i dělím jednoduchá čísla z hlavy, najdu v mapě trasu, umím se podepsat. Jsem schopná poskládat pár vět, aby dávaly smysl. Vím, kde leží Burkina Faso, New York i Austrále. V cizině se cizím jazykem dokážu zeptat na cestu (no dobře, za použití rukou i nohou!), i koupit v supermarketu bagetu, víno, sýr. Na nebi rozeznám Velký vůz a když se hodně soustředím, podaří se mi najít i Malý. Vím, že slunce vychází na východě a taky vím, kde zapadá. U nás za barákem.

Když jsem si myslela, že už toho vím dost, přišly chytré telefony. Asi aby mi řekly, že vím, že nic nevím. To jsem ale už dávno věděla a tak jsem si začala pokládat otázku - proč? Proč majitelé ty chytré přístroje velikosti středně velké čokolády pořád svírají v ruce, když to čokoláda není? Dobře, uvědomuju si, jak jsem primitivní, když jediná věc, kterou bych chtěla mít pořád při ruce je čokoláda. No tak jo, ještě řízek! A neschází jim ta ruka při vykonávání běžných denních činností? Třeba na záchodě nebo při řízení auta? A to tam pořád loví nějaká moudra? Teda, ti budou chytří, bodl mě osten závisti. A na malou chvíli jsem zatoužila vlastnit tuhle studnici moudrosti. Pak mi známá řekla, že díky "smartfounu" je pořád ve spojení se svými facebookovými přáteli. "A proč?" položila jsem otázku na úrovni tříletého dítěte. 

"No, je zajímavý vědět, co kdy a kdo dělá."

"A proč si nezavoláte, abyste si tohle spolu řekli?" Pohlédla na mě a já v jejích očích zahlédla, že tato otázka ponížila výši mého IQ o minimálně třicet bodů.

Pokrčila rameny. Snažila se mě přesvědčit, jaká je výhoda znát i to, co nezná, všechno si najde a díky rozličným aplikacím je pořád v obraze. Pak sklonila hlavu a začala se už věnovat jen svému telefonu.

Stejně jsem to nemohla pochopit. Dělat ze sebe chytráka, který všechno ví, je stejné, jako nosit vycpanou podprsenku a chlubit se bujným poprsím, přestože po odložení podprsenky zůstává jen holá pláň. Jednou nastane den, kdy dojde k odhalení, a zklamání, které přijde, je víc než přiměřené a hodně, hodně nepříjemné.

Můj telefon není chytrý, není dotykový a nemá velký displej. Má tlačítka a věrně mi slouží k telefonování. Nepotřebuju a hlavně nechci být neustále připoutaná k internetu. Co znám, to znám a co nevím, mohu sice nastudovat, ale musím si zapamatovat a tak použít alespoň občas hlavu a v ní uložený mozek.

Ovšem dostalo mě, když jsem se nedávno dočetla, že vědci vynalezli aplikaci, která rozezná, proč dítě pláče. Tady.

Jsem matkou tří dětí. Ještě dneska se mi jako sklenice plzeňského orosí čelo, když si vzpomenu, jak dítě plakalo a nedokázalo říct proč. Asi proto, že novorozenec či malý kojenec ještě neumí mluvit.

Náš dialog se odehrával na vysoké úrovni: "Proč brečíš?" položím jako slušně vychovaná žena novorozenci otázku. Jsem jeho matka, mám nárok to vědět.

"Uááááá! Uáááá!"

Ptám se znovu. Zvýším hlas, ztiším hlas, zaprosím, zašeptám, zakřičím, zažadoním, snažím se dítě uplatit, změním hlas ve snaze ošálit ho, a stále dokola se ptám. Nic!

Odpovědí je mi jenom: "Uááááá! Uáááá!"

Protože dítě se mnou odmítá vést odbornou konverzaci na téma prdíky, bolavé bříško, nedostatek mateřského mléka, či dokonce plné kalhoty, musím zapojit své mateřské instinkty. Miminko přebalím, nakrmím, pochovám, snažím se ho uspat. Pokud brečí dál, celý postup vytrvale opakuji, až se dítě (povětšinou někdy nad ránem!) uklidní.

Ohledně aplikace, která přišla čtvrt století poté, jsem nadskočila radostí. Budoucí maminky, matky mých vnoučat budou mít klid. Přiloží k dítěti telefon a ten jim řekne, proč řve. Ač nejsem přímo technický typ, zajímalo mě, jak dokáže telefon(!) byť chytrý(!), vyhodnotit, co dítěti je. Když matka to dokáže stěží. To, co jsem se dozvěděla, mě dostalo jako rána palicí. Dělají si ze mě srandu, ti vědci? Telefon dokáže podle tónu pláče zjistit, jestli má dítě hlad, je mokré, nemůže usnout nebo se cítí osamocené. Aplikace nedokáže říct nic jiného, než to co matky beztak tuší.

A proto jděte s takovou vědmou kamsi... Maminky, používejte mateřské instinkty, než vás technika plně pohltí. Nepřikládejte zbytečně ke svým dětem telefon vyzařující bůhví jaké paprsky. Raději miminko zahrňte láskou, pochovejte, věnujte se mu. Určitě se vám to vyplatí.

Lidi, neblbněme, zapojujme zdravý selský rozum, zkušenosti a nespoléhejme se na techniku. Vždyť jsou to jen přístroje. Používejme tyto výdobytky civilizace s rozumem, nestavme je na pidestal a nedělejme si z nich novodobé bohy. Vždyť mají sloužit nám, nikoli my jim. Nestávejme se rukojmím ve hře, kterou s námi výrobci a prodejci těchto chytrých mašin hrají. Vždyť se z nás stanou úplní pitomci, neschopní zapamatovat si cokoli, protože se nebudeme potřebovat učit a používat mozek. Pak nemůže nastat nic jiného než konec civilizace. Vzpomeňme si, jak o tom napsal Karel Čapek už v roce 1920 ve svém dramatu R.U.R.

Autor: Zuzka Součková | úterý 8.3.2016 14:49 | karma článku: 44,30 | přečteno: 7425x
  • Další články autora

Zuzka Součková

Historka vskutku fekální

Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!

30.12.2021 v 18:27 | Karma: 28,76 | Přečteno: 1147x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Je svět v pořádku?

Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.

3.5.2020 v 19:05 | Karma: 24,72 | Přečteno: 977x | Diskuse| Společnost

Zuzka Součková

V ortopedické čekárně

Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.

27.4.2019 v 19:48 | Karma: 36,39 | Přečteno: 3518x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Jsem nemohoucí, ale bojuju

Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.

17.4.2019 v 12:48 | Karma: 28,93 | Přečteno: 1395x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Vytrácí se slušnost?

Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.

25.3.2019 v 18:09 | Karma: 42,19 | Přečteno: 3374x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy

25. dubna 2024

Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...

Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu

25. dubna 2024

Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...

Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury

25. dubna 2024

Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...

Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha

24. dubna 2024  22:47

Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...

Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO

Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.

  • Počet článků 281
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3262x
„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knih fejetonů ze života:

Běh života s úsměvem

Diagnóza žena

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší.