Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Učitel, ten tvrdý chleba má

Učitelé mají pořád prázdniny, chodí do práce na osmou, domů v poledne, dokonce mají i volné víkendy, a ještě pořád brečí, že mají málo peněz. Alespoň takto je veřejností profese učitele většinou vnímána.

Takový člověk, který pracuje s dětmi, má neustále v jednom temném rohu té koule, kterou má na krku, strach a obavy. Celou svou pracovní dobu nese zodpovědnost za své žáky. A žáci, děti, puberťáci jsou nezbední, často nasazují své životy bez ohledu na to, že zodpovědný je za ně učitel.

To takhle jedu s dětmi autobusem na plavání. Každé dítě má k dispozici jednu sedačku, malý prostor, kde se tísní společně se svým batohem, bundou a čepicí. Jsem v klidu. Tady se těm nezbedníkům nemůže nic stát. Sedím v poklidu, autobusem šumí vlny jejich povídání. Klidná, spokojená, ukolébaná klidem klimbám na předním sedadle.
A pak, nevím proč, se otočím. Propadlík, třídní rebel má na hlavě pytlík. Igelitový! Blicí! Ne, prázdný! Zatím se řehtá, pusu od ucha k uchu, a jeho spolužáci se smějí také. Je to pro ně taková veselá epizoda. Mně se udělá zle, tak tohle byla za vteřinu dvanáct.

Často přecházím s dětmi cca 300 metrů z jedné školní budovy do druhé, kde je tělocvična. Při odchodu ze školy omrknu, že každé dítě má v ruce, či na zádech pytlík se sportovní obuví. Přijdeme do tělocvičny. Petr se ke mně přitočí: "Paní učitelko, já nemám cvičky."
"Jak nemáš cvičky, vždyť jsem viděla, že máš na zádech plný batůžek," snažím se být laskavá a vlídná. Věřím, že se přehlédl. Vždyt jsem viděla plný batoh.
"Hmm, jenže já tam mám tři flašky a žádné boty."
Vrrr! Co s dítětem bez cviček? V botách - sněhulích - cvičit nemůže a běhat v ponožkách na parketách je nebezpečné.

Často se některé z dětí cestou někde zakouká. Vždy musím být v čele pochodujícího útvaru, abych zamezila náhodnému přecházení silnice bez rozhlédnutí a zároveň na konci, aby ocas hada neprováděl nějaké nepřístojnosti, neloudal se, či nerozhodl se jít jiným směrem.

Takový učitel musí umět levitovat nad davem dětí, aby měl přehled, musí předvídat a včas rošťáky zastavit v dělání nepřístojností. Zároveň jim musí být nablízku, aby mohl naslouchat a vlídně přikyvovat, když se svěřují se svými bolístkami. Také musí řešit neustálé spory, kdo koho kopl, kam se někomu ztratila tužka. Vědět, jak se zachovat, když žák první třídy přijde se slovy: "Paní učtelko, von řekl sprosté slovo - prdel." A úplně nejhorší je vyřešit, kdo do tělocvičny půjde první.

O přestávkách by měl být dohlížející učitel zároveň na chodbě, kde si děti hrají a zároveň ve třídách, kde si hrají ty děti, které si nehrají na chodbě. Děti musí mít volnost a svobodu, mají spoustu práv, na která jsou učitelé neustále upozorňováni rodiči, veřejností i žáky samotnými. Běda, pokud by učitelé chtěli omezovat jejich svobodu, kreativitu a dokonce je nutili učit se takové hlouposti jakými jsou vyjmenovaná slova, malá násobilka, či nedej bože shoda podmětu s přísudkem, zpaměti.

A celou dobu v rohu té koule, kterou má učitel na hlavě, sídlí obavy a strach, že se dětem něco stane.

A pak přišla středa -  28. březen.

Jdu po chodbě a proti mně se vynoří dívka z páté třídy. Do ruky mi vrazí rudý karafiát: "Paní učitelko, to máte ode mě ke Dni učitelů." Jsem dojatá.

Pak jdu učit tělocvik žáky šesté a sedmé třídy. Jeden kluk ke mně přijde a nemotorně mi podává pytlíček sladkostí: "To máte ode mě ke Dni učitelů," trošku se přitom začervená a já mám chuť ho políbit. No to bych tomu dala. Asi by se do konce školní docházky nezbavil posměchu. Obzvlášť když zaslechnu zpoza dveří: "Ty vole, to já bych nic nikomu z učitelů nedal."

Ve škole se dají zažít i další milé chvilky:

"Paní učitelko, jestli vy jste babička, tak já jsem jahodová zmrlina." /žák 4. třídy/
"Paní učitelko, vám je tak třicet." /prvňáci - tady to chápu, každý nad patnáct let je pro ně starý/
"Ty tělocviky s váma jsou tak skvělý, nás to baví." /průběžně prvňáci až páťáci/
"Paní učitelko, vy jste slavná spisovatelka? Napíšete taky něco pro nás?" /žáci 1. stupně/
...a taky je moc hezké, když děti umí, komunikují v hodinách, snaží se v rámci svých schopností, a je na nich vidět, že jsou ve škole rády...

...jsou situace, kdy učitelé jsou rádi, že mohou s dětmi pracovat.

Ale vzadu, v rohu té koule, co mají učitelé na krku, pořád sídlí obavy a strach, že se dětem něco stane.

Dáky od dětí ke Dni učitelů

 

Autor: Zuzka Součková | pátek 30.3.2018 8:14 | karma článku: 31,59 | přečteno: 1393x
  • Další články autora

Zuzka Součková

Historka vskutku fekální

Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!

30.12.2021 v 18:27 | Karma: 28,76 | Přečteno: 1146x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Je svět v pořádku?

Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.

3.5.2020 v 19:05 | Karma: 24,72 | Přečteno: 977x | Diskuse| Společnost

Zuzka Součková

V ortopedické čekárně

Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.

27.4.2019 v 19:48 | Karma: 36,39 | Přečteno: 3518x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Jsem nemohoucí, ale bojuju

Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.

17.4.2019 v 12:48 | Karma: 28,93 | Přečteno: 1395x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Vytrácí se slušnost?

Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.

25.3.2019 v 18:09 | Karma: 42,19 | Přečteno: 3374x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Kolegu lídra kandidátky AfD zadrželi, dával Číně informace z europarlamentu

23. dubna 2024  8:38,  aktualizováno  15:45

Německá policie zadržela v noci v Drážďanech spolupracovníka Maximiliana Kraha, lídra kandidátky...

Nevěřte lžím a pomluvám, obhajuje Babiš neúčast na jednání o důchodech

23. dubna 2024  14:49,  aktualizováno  15:43

Poslanec a šéf ANO Andrej Babiš na svém účtu na sociální síti X zveřejnil video, ve kterém...

Zesílíme útoky na sklady západních zbraní, část jsme ukořistili, uvedl Šojgu

23. dubna 2024  15:21

Sledujeme online Ruská armáda zesílí útoky na ukrajinská skladiště, ve kterých jsou uložené zbraně dodávané Západem....

Konec uhlí do roku 2030 nestíháme, stát transformaci brzdí, míní Topolánek

23. dubna 2024  15:20

Pro transformaci a dekarbonizaci energetiky nebude tolik peněz, kolik se očekávalo, a změny...

  • Počet článků 281
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3262x
„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knih fejetonů ze života:

Běh života s úsměvem

Diagnóza žena

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší.