Učitelčin obyčejný rok
Učitelčin rok je proměnilvý jako počasí v dubnu.
Září
Ty děti jsou úžasné. Učitelka se v duchu utvrzuje, že na ně nebude vůbec křičet, bude laskavá, vlídná, trpělivá, vždy přispěchá s pomocí. Tolik se jí po nich stýskalo. "Moc jsem se na vás, děti, těšila" řekne jim hned prvního září. "My taky na vás," ozve se pár dívčích hlasů z prvních lavic. Ve druhých a třetích řadách je ticho. V poslední, kde sedí třídní sígři, to nesouhlasně zamručí a v očích zablýská.
Říjen
Po zářijovém zjištění, že děti zapomněly úplně všechno, co se v předchozích letech naučily, někteří dokonce i psát a číst, se situace stabilizuje. Mnozí, asi tři dívky, se už chytli, ostatní se nadále snaží pochytit něco z výuky, dohnat zapomenuté a získat nové znalosti.
První setkání s ambiciózní matkou neambiciózního dítěte.
"Vy asi nevíte, že má papír a že nesmí pracovat pod tlakem. Tu trojku z diktátu jí smažte!" přičemž mává učitelce jakýmsi papírem před očima. Marně se učitelka snaží vysvětlit, že to dělá pro děti, aby se něco naučily. Pod hrozbou stížnosti přislíbí matce, že na špatnou známku nebude brát zřetel. Známku v žákovské ponechá, což se matce moc nelíbí.
Pohár trpělivosti získává pár dírek.
Listopad
Třídní sígři konečně pochopili, že je školní rok a začali nosit školní pomůcky, občas při hodině nespí a někdy dokonce dokončí práci. Žákyně z prvních lavic trvají na tom, že jim učitelka musí dávat domácí úkoly. Poslední lavice tvají na tom, že úkoly se dávat nesmí!
Ambiciózní matka přichází s novým vyšetřením a opět jím výhružně mává učitelce před očima. Dívka nesmí cvičit.
Při tělocviku dojde při chytání míče k první zlomenině. Ředitel zhroucenou učitelku uklidňuje: "Vloni jsme měli úrazů třináct."
Prosinec
Všichni nedočkavě vyhlížejí Vánoce. Žáci advent pojímají už jako prázdniny, odmítají se učit i koledy. Sígři přestávají nosit školní potřeby, přestávají poslouchat výklad, a protože nemají sešity ani pera, nepíší si poznámky. První lavice pořád spolupracují. Ostatní nějak proplouvají. Vánoce pořád ne a ne přijít. Čekání je dlouhé. Učitelce dochází trpělivost, občas zvýší hlas, za což se následně stydí.
Leden
Přes Vánoce všichni všechno zapomněli.
Blíží se pololetí, je třeba zabrat. To si myslí učitelka, první lavice s ní souhlasí, sígrům je to fuk.
Při zimních sportech ztratí jedno dítě smartphone. Jiné mrzne venku bez čepice a rukavic. Další nadskočí se sáňkami na skokánku a zbytek hodiny propláče. Následující den přichází celá rodinná delegace, že došlo k úrazu. Má naražená záda. Je to vina učitelky. Ředitel ji podrží.
Po pololetních písemkách se část třídy směje, část pláče, ostatním je to fuk.
Učitelka děkuje za pololetní prázdniny.
Únor
Situace se stabilizuje. Hodní jsou hodní, zlobiví pořád zlobí a ti neutrální neví, na kterou stranu se přiklonit. Učitelka na děti občas zakřičí, a zastydí se jen někdy.
Březen
Jeden žák dá učitelce ke Dni učitelů dárek. Třídní sígr nenápadně prohodí: "Ty vole, to já bych jí nedal nic." Při vybíjené učitelka sígra náhodou vybije, čímž nad sebou vyřkne ortel. Od té chvíle je ztracená. Sígr, kdykoli může, se snaží ji vytočit.
Učitelka křičí bez zábran.
Duben
Jakmile skrz školní okna dopadnou první jarní paprsky, je školní rok u konce. Žáci ztrácejí motivaci učit se. Je pravda, že mnozí ji nikdy neměli, takže ji nemohli ztratit. Vždyť ji ještě nenašli.
Květen
Učitelka děkuje za dva volné sváteční dny. Prohlíží kalendář, aby zjistila, v kterém roce připadnou na víkend, a upřímně doufá, že v té době už ve školství nebude.
Drobné malichernosti jakými jsou nesplněné úkoly, drobné šarvátky, ukradené pero a další ji nechává v apatii.
Co ji vytáčí, je smrad ve třídě. "Děti, dodržujte hygienická pravidla," snaží se žáky přesvědčit, že se mají mýt, čistit si zuby, převlékat oblečení. I následující den po této osvětové přednášce to ve třídě smrdí tak, že ani otevřená okna (nebezpečí úrazu!) nepomáhají. Poslední hodinu chce vyhodit do tříděného odpadu jakousi věc. Nahne se nad kontejner a zvedne se jí žaludek. Pach, který třídu několik dní otravuje se line odtud. Mléko do škol. Nedopité krabičky vhozené ve třídě do nádoby na tříděný odpad. Ano, zkažené mléko v teple fakt hodně smrdí. Ať žije zkažené mléko do škol!
Červen
Učitelka jen s přemáháním přichází mezi své žáky. Každá maličkost ji vytočí. Uvažuje o odchodu ze školství. Hledá si jinde práci. Křičí. Pláče. Nemůže spát. Zjišťuje, že čokoláda a červené víno jsou dobří přátelé.
Čeká ji noční můra všech učitelů - školní výlet.
Posledních pět minut poslední hodiny tělocviku hodí sígr plnou parou ze vzdálenosti půl metru míč do břicha jinému žákovi. Ředitel ji neuklidňuje, ale vynadá jí, proč měl sígr míč v ruce. Proč asi? Protože byl tělocvik!
Všichni dospělí jsou podráždění, jen děti spokojeně chrápou v lavicích. Děti porušují školní řád, pravidla tříd. Prvňáci si sprostě nadávají.
Všichni se těší na prázdniny.
Učitelka čte inzeráty nabízející práci.
Červenec, srpen
Prázdniny. Tak dlouho očekávané, vyhlížené a veřejností záviděné.
První dny učitelka pořád nemůže spát. Pořád si hledá novou práci. Asi tak v polovině července se to změní. Na pláži pozoruje děti, tipuje si, kolik jim je let a některých se i zeptá, do jaké chodí třídy.
Začíná dobře a hluboce spát
Začíná se jí stýskat po žácích.
Na konci srpna se probouzí v půl desáté, což zažila naposledy v dětství. Je klidná jak hladina vody nad jezem. Nic ji nemůže vytočit. Cítí se plná síly.
"A tak já to ještě jeden školní rok vydržím a pak se ukáže. A nebudu na děti křičet! Jsou to milá a roztomilá stvoření. Vždyť jsou to děti, ty přece mají právo občas zlobit! Trochu."
Zuzka Součková
Historka vskutku fekální
Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!
Zuzka Součková
Je svět v pořádku?
Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.
Zuzka Součková
V ortopedické čekárně
Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.
Zuzka Součková
Jsem nemohoucí, ale bojuju
Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.
Zuzka Součková
Vytrácí se slušnost?
Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.
Zuzka Součková
Obědy zdarma pro všechny
Tak, děti, jdeme na oběd, máte ho zadarmo. Ale, pančelko, já nechci, mně ty obědy v jídelně nechutnají," řekne Maruška, otřese se hrůzou při vzpomínce na včerejší oběd. Nebylo to sice jídlo pro gurmána, ale bylo teplé a zdarma.
Zuzka Součková
Úchylák v bazénu
Chvilku si ho nevšímám, ale pak si uvědomuju, že plave za mnou. Když mě předplave, protože tak pomalu jako já asi neumí, počká si, a zase ho cítím za sebou. Začíná mi to být nepříjemné. Kouká mi na zadek, nebo co?
Zuzka Součková
Předvolební slibování aneb Čeká nás zářná budoucnost?
Už je to tu zas. Předvolební sliby. Politici pevným přímým pohledem shlížejí na nás obyčejné občany ze svého piedestalu umístěného na každé volné ploše a slibují.
Zuzka Součková
Určeno rodičům pubertálních fracků: Jak přežít pubertu (návod)
Puberta je hormonálně podmíněný proces, na jehož konci je dosaženo pohlavní zralosti a schopnosti reprodukce. Tak hovoří věda. Laicky řečeno je puberta stav, kdy zúčastnění denně přemýšlejí nad vraždou, či sebevraždou.
Zuzka Součková
Jak mi nevyšlo stát se součástí reklamy
Reklamní svět je svět krásných lidí, plný světel, úsměvů, radosti, štěstí a lásky. Obyčejnému člověku dodává spoustu naděje, že i jeho by něco takového mohlo potkat.
Zuzka Součková
Vy nemáte slevovou kartičku?
Zaměstnanci lékárny Benu se ze mě roky marně snaží udělat pacienta vnucováním slevové karty. Ač letitá dáma, návštěvníkem lékárny jsem poměrně sporadickým. Nechodím pro léky pravidelně, asi proto, že žádné pravidelně neužívám.
Zuzka Součková
Padesátiletá rebelka. Fakt?
Když je jednomu padesát a víc, nedbá názoru okolí. Pro mě za mě, ať si kdo chce, co chce, říká. Mně je to fuk!
Zuzka Součková
Jak jsme se málem stali obětí trestného činu
Už několik let jezdíme po světě s obytným autem a s koly. Kola vozíme na zadním stojanu. Můj muž je pečlivý a opatrný. Kola zamyká několika řetězy a přikrývá plachtou.
Zuzka Součková
Jít na WC ve vlaku vyžaduje hodně odvahy...
Po kolejích jezdí vlaky. V dobách mého mládí byly špinavé, záclonky utahané, smradlavé. Záchody znečištěné, sedadla nepohodlná. Koženka na nich studená a při delší cestě dokázala přitáhnout do zadních partií pořádného vlka.
Zuzka Součková
Muž a žena po třiceti letech soužití
Člověk je párový tvor. Většina. Já tedy ano a předpokládám, že i můj muž. Společně káru života táhneme třicet pět let. Je tedy zřejmé, že navzájem si vidíme až na úplné dno. Můj muž mě často prokoukne až tam, kam já nedohlédnu.
Zuzka Součková
Svoboda je pryč, vážení!
Svoboda je možnost, případně schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost. Poslední dobou se nad tím pozastavuju a přestávám věřit svým očím. Mě chce někdo omezovat?
Zuzka Součková
Návod k použití aneb Lidi, vzpamatujme se!
Koupili jste si v poslední době nějakou věc? Ano? A všimli jste si, jakou jste k tomu obdrželi knihu s názvem Návod k použití? Nemám na mysli elektroniku, kde návod má své oprávnění, ale třeba obyčejný hrnec.
Zuzka Součková
Gabriela Koukalová a poruchy příjmu potravy
Anorexie či bulimie jsou nemoci. Mnohdy postihnou krásné, mladé dívky, u kterých by to nikdo nečekal. Není to žádný výplod choré mysli, jsou to závažné choroby, které mnohdy spustí několik slov pronesených v blízkosti dotyčné.
Zuzka Součková
Učitel, ten tvrdý chleba má
Učitelé mají pořád prázdniny, chodí do práce na osmou, domů v poledne, dokonce mají i volné víkendy, a ještě pořád brečí, že mají málo peněz. Alespoň takto je veřejností profese učitele většinou vnímána.
Zuzka Součková
Boj o klienta aneb Jak mě vyhodili z Komerční banky
Na našem malém náměstí kromě starobylé radnice a vietnamských večerek stojí vedle sebe čtyři banky. Konkurence je ohromná a výběr dostačující. Všichni víme, že boj o klienta je tvrdý.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.