Určeno rodičům pubertálních fracků: Jak přežít pubertu (návod)
„Co bylo ve škole?“ zeptá se matka svého milovaného potomka.
„Co by asi, vopruz,“ odpovídá dotázaný na půl huby s pohledem upřeným do mobilu.
„Co jsi dostal z té písemky z chemie?“ nedá se matka odradit a stále se snaží navázat komunikační nit.
„Nevim,“ procedí drahoušek skrz zuby, v této chvíli již otočený zády k tázající, a klátivým krokem s očima pořád zabořenýma do telefonu odchází ke svému pokoji. Odtud se vzápětí ozve - duc, duc, které otřásá celým bytem. Zdá se, že vyčerpal zásobu slov určenou matce pro celý příští týden. V tom týdnu pak odpovídá pouze pokrčením ramen, protočením očních panenek, zdraví letmým pokýváním hlavy nebo sotva postřehnutelným mávnutím ruky. Ovšem jen v případě, že považuje za nutné své blízké obdařit pozdravem.
Úsměv u něj bližní, mám na mysli nejbližší rodinu, neviděli již několik let. Pouze v okamžiku výplaty apanáže mu koutky úst lehce ulétnou vzhůru, což rychle napraví a ihned nasadí svou masku skýtající směs pohrdání, neproniknutelnosti, vzdoru, odporu a odboje.
Je pochopitelné, že rodiče tuto situaci zvládají jen ztěžka. Vždyť ještě nedávno to byl takový milý a roztomilý človíček, který své rodiče miloval bezvýhradně. S otcem chodil na ryby a dokázal na něj obdivně zírat i když vytáhl deseticentimetrovou čudličku. Své matce každý den opakoval, jaká je krásná, jak má nádherné vlasy a tyhle šaty, mami, ty ti moc sluší. Ovšem když si je vzala na sebe tuhle, slyšela jen: „Co sis to na sebe vzala za příšernej hadr, v tom s tebou nikam nepůjdu.“ Podotýkám, že spolu odcházeli na preventivní lékařskou prohlídku v patnácti letech. Celou dobu si dával velký pozor, aby se nepřiblížil na vzdálenost kratší než pět kroků. V případě, že na něj matka chtěla počkat a snažila se zjistit, proč jde tak pomalu, jen odvrátil pohled, zastavil se a v konstantní vzdálenosti beze slova počkal, až se ona znovu rozejde. Mezitím si stihnul několikrát odfrknout, zakroutit nad její nemožností hlavou a mávnout rukou nad tím, jak je nemožná. Bezpečnou vzdálenost dodržel i v čekárně, kde úzkostlivě dbal, aby na ni ani omylem nepohlédl.
Pozor, mohlo by se zdát, že píšu o chlapcích. Podotýkám, že ani dívkám se puberta nevyhýbá a v některých případech dokáže být mnohem horší, delší a s mnohem bouřlivějšími projevy. Nehledě na možnost nechtěného otěhotnění!
A proto rodičům radím:
- Seberte v sobě veškerou trpělivost, kterou najdete a vydolujte i tu, o které jste neměli tušení, a která se ukrývá celé roky někde na samém dně vaší osobnosti.
- Přimíchejte spoustu laskavosti, úsměvů a milých slov.
- Nepoužívejte zbytečné násilí, i když… občasná rána nesmí nikdy padnout vedle! Zároveň si uvědomte, že bušit drobnými pěstičkami do dvoumetrového habána je značně ponižující - pro bušícího.
- Zavírejte často oči, vypínejte hlavu, přestaňte přemýšlet a nechtějte odhalit, co dělá ve volných chvílích.
- Nesnažte se puberťáka uplácet - penězi, značkovým oblečením, dobrotami, či jinými benefity - má to krátkodobý účinek, který snad ani nestojí za to. Ve své podstatě se jedná o zmařenou investici.
- Netahejte je s sebou na rodinné výlety. Garantuju vám, že historie hradu Kost, ZOO v Praze ani Svatošské skály ve vašem doprovodu je nezajímají. Jediné, co je baví, je obrazovka mobilu a do té ať si čumí doma.
- Při nedělním obědě jim klidně nalijte sklenku piva. Je sice trestné mladistvým alkohol podávat, ale aspoň u toho oběda bude trochu klid.
- Ve chvílích nejhlubšího zoufalství si vzpomeňte, jak jste prožívali pubertu vy. Možná vás to posílí. Možná! Funguje to pouze krátce, a to jenom někdy a jen někomu.
- Nepropadejte trudomyslnosti. Vězte, že i tohle příšerné období, které, zdá se, nemá konce, jedoho dne skončí a z tyrana, který okupoval posledních několik let vaši domácnost, se vyloupne příjemný mladý muž či žena, kteří vědí, co chtějí a jdou si za tím.
- Nesnažte se přežít pubertu potomka pomocí alkoholu, mohl by se z vás snadno stát alkoholik. Ovšem sklenka až lahev vína při pocitech největšího zoufalství a propadu na nejhlubší dno může alespoň na chvíli pomáhat.
- V okamžicích konfrontace s pubertou se vyhněte velkým obloukem kuchyni, kde máte při ruce pořádné nože. Žádná krev se při řešení puberty nesmí objevit!
- Pokud chcete, každý večer se vroucně modlete za přežití všech účastníků.
Máte-li víc dětí, uvědomte si, že když jedna puberta skončí, další začne. V případě tří dětí bude puberta vaším věrným společníkem možná patnáct až dvacet následujících let. Anebo ne, pro zachování duševní svěžesti na tohle raději dopředu nemyslete. Pořád je tu naděje, že jiný potomek ji bude prožívat méně bouřlivě.
Pravdu?
Nebude!
Rodičové puberťáků, hlavu vzhůru! Nejste v tom sami, i když navenek se může zdát, že u sousedů je klid a pohoda.
Hodně štěstí, pevné nervy a klííííd!
Zuzka Součková
Historka vskutku fekální
Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!
Zuzka Součková
Je svět v pořádku?
Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.
Zuzka Součková
V ortopedické čekárně
Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.
Zuzka Součková
Jsem nemohoucí, ale bojuju
Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.
Zuzka Součková
Vytrácí se slušnost?
Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.
Zuzka Součková
Obědy zdarma pro všechny
Tak, děti, jdeme na oběd, máte ho zadarmo. Ale, pančelko, já nechci, mně ty obědy v jídelně nechutnají," řekne Maruška, otřese se hrůzou při vzpomínce na včerejší oběd. Nebylo to sice jídlo pro gurmána, ale bylo teplé a zdarma.
Zuzka Součková
Úchylák v bazénu
Chvilku si ho nevšímám, ale pak si uvědomuju, že plave za mnou. Když mě předplave, protože tak pomalu jako já asi neumí, počká si, a zase ho cítím za sebou. Začíná mi to být nepříjemné. Kouká mi na zadek, nebo co?
Zuzka Součková
Předvolební slibování aneb Čeká nás zářná budoucnost?
Už je to tu zas. Předvolební sliby. Politici pevným přímým pohledem shlížejí na nás obyčejné občany ze svého piedestalu umístěného na každé volné ploše a slibují.
Zuzka Součková
Jak mi nevyšlo stát se součástí reklamy
Reklamní svět je svět krásných lidí, plný světel, úsměvů, radosti, štěstí a lásky. Obyčejnému člověku dodává spoustu naděje, že i jeho by něco takového mohlo potkat.
Zuzka Součková
Učitelčin obyčejný rok
Každý, kdo vychodil základní školu, ví přesně, jak mají učitelé žáky učit. Co s nimi mají dělat, jaké učivo probírat, a co by po těch chudinkách dětech neměli nikdy chtít.
Zuzka Součková
Vy nemáte slevovou kartičku?
Zaměstnanci lékárny Benu se ze mě roky marně snaží udělat pacienta vnucováním slevové karty. Ač letitá dáma, návštěvníkem lékárny jsem poměrně sporadickým. Nechodím pro léky pravidelně, asi proto, že žádné pravidelně neužívám.
Zuzka Součková
Padesátiletá rebelka. Fakt?
Když je jednomu padesát a víc, nedbá názoru okolí. Pro mě za mě, ať si kdo chce, co chce, říká. Mně je to fuk!
Zuzka Součková
Jak jsme se málem stali obětí trestného činu
Už několik let jezdíme po světě s obytným autem a s koly. Kola vozíme na zadním stojanu. Můj muž je pečlivý a opatrný. Kola zamyká několika řetězy a přikrývá plachtou.
Zuzka Součková
Jít na WC ve vlaku vyžaduje hodně odvahy...
Po kolejích jezdí vlaky. V dobách mého mládí byly špinavé, záclonky utahané, smradlavé. Záchody znečištěné, sedadla nepohodlná. Koženka na nich studená a při delší cestě dokázala přitáhnout do zadních partií pořádného vlka.
Zuzka Součková
Muž a žena po třiceti letech soužití
Člověk je párový tvor. Většina. Já tedy ano a předpokládám, že i můj muž. Společně káru života táhneme třicet pět let. Je tedy zřejmé, že navzájem si vidíme až na úplné dno. Můj muž mě často prokoukne až tam, kam já nedohlédnu.
Zuzka Součková
Svoboda je pryč, vážení!
Svoboda je možnost, případně schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost. Poslední dobou se nad tím pozastavuju a přestávám věřit svým očím. Mě chce někdo omezovat?
Zuzka Součková
Návod k použití aneb Lidi, vzpamatujme se!
Koupili jste si v poslední době nějakou věc? Ano? A všimli jste si, jakou jste k tomu obdrželi knihu s názvem Návod k použití? Nemám na mysli elektroniku, kde návod má své oprávnění, ale třeba obyčejný hrnec.
Zuzka Součková
Gabriela Koukalová a poruchy příjmu potravy
Anorexie či bulimie jsou nemoci. Mnohdy postihnou krásné, mladé dívky, u kterých by to nikdo nečekal. Není to žádný výplod choré mysli, jsou to závažné choroby, které mnohdy spustí několik slov pronesených v blízkosti dotyčné.
Zuzka Součková
Učitel, ten tvrdý chleba má
Učitelé mají pořád prázdniny, chodí do práce na osmou, domů v poledne, dokonce mají i volné víkendy, a ještě pořád brečí, že mají málo peněz. Alespoň takto je veřejností profese učitele většinou vnímána.
Zuzka Součková
Boj o klienta aneb Jak mě vyhodili z Komerční banky
Na našem malém náměstí kromě starobylé radnice a vietnamských večerek stojí vedle sebe čtyři banky. Konkurence je ohromná a výběr dostačující. Všichni víme, že boj o klienta je tvrdý.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.