Obědy zdarma pro všechny
Oběd pro dítě prvního stupně základní školy stojí přibližně 20 - 30 korun. Za tyto peníze nekoupíte krabičku cigaret, nepořídíte jídlo v restauraci, ani láhev vína, s dvackou vás nepustí do kina, litr benzínu už také nenačepujete. Mně osobně tahle cena nepřijde tolik závratná, když vidím, kolik lidí má v puse cigaretu.
Ve škole jsme v loňském roce vyřídili od nadace obědy zdarma pro dvě děti, sourozence ze sociálně slabé rodiny. Holčička chodila do školy třetí rok, byla ve druhé třídě, chlapec prvňák. Děti často chyběly, asi se jim a jejich rodičům, kteří nechodili do práce, do sychravých zimních rán nechtělo vstávat. Protože si obědy neodhlásili, protože si pro ně ani nedošli, často obědy propadly. Ono to bylo skoro jedno. Pokud děti v jídelně jedly, v jídle se ponimraly, pošťouraly, vymáchaly si v tom vlasy i rukáv a téměř celý oběd vracely. Nebyly samy.
Malé děti jsou konzervativní, většinou si oblíbí pár jídel, a pokud to nejsou vyložení Otesánci, jedí málo. Maso jim nechutná, nebo je pro výměnu zubů nedokáží rozkousat. Ryby jim smrdí. Zelenina - to je pro ně fuj. Nejraději mají těstoviny s kečupem, hranolky, smažený sýr, jídlo z fast foodu. Pak ještě krupicovou kaši, těstoviny s cukrem a palačinky nebo lívance. Jiné jídlo vrací. Je smutný pohled na kbelík, kam kuchařka shrnuje zbytky z talířů, který je plný hovězích plátků, brambor, rýže, kuřecích prsou, zeleninových karbanátků, zeleninové polévky, špenátu a dalších jídel.
Onen chlapec z první třídy si při hodině s něčím hrál.
"Co to máš, Kubo?"
"Peníze," furiantsky se podívá na učitelku.
"Ukaž," řekla. Kuba se zvedl, přišel k ní, otevřel dlaň a objevila se padesátikoruna.
"Kdes to vzal?"
"To mi dal táta na svačinu."
"Aha, a co sis si koupil?"
"Já nevím, to kupovala ségra."
I šla se učitelka zeptat do druhé třídy Natálky, jak to bylo. Děti dostaly jako každý den každý dvacet pět korun na svačinu, kterou si cestou do školy kupovaly. Většinou croissant, sýrový rohlík nebo nějaké sušenky a k tomu malou lahev coca-coly, fanty či sprite. Tu padesátikorunu prý Kuba dostal od táty navíc, protože je kluk, ať si může koupit ještě něco navíc.
V ten okamžik se mi zdálo zbytečné dávat dětem obědy, které sní málokdo, a málokdy, zadarmo. Když si mohou denně koupit svačinu, která je v ceně oběda. Když matka není schopná dětem do školy namazat chléb se sýrem a uvařit čaj, kde pořizovací cena bude do deseti korun.
Dost dobře si nedovedu představit, jak by to bylo, kdyby všechny děti dostávaly jídlo zdarma. Bez ohledu na finanční stránku rodiny. Chápu, žijí mezi námi lidé potřební, lidé, kteří pracují, a stejně nevystačí se svými příjmy. Snadno se člověk dostane na okraj finanční propasti, pak je každá pomoc dobrá.
Ale lidé, kteří se nesnaží, kteří stojí s nastavenou dlaní a čekají, co jim z nebe spadne... nevím. Ale vím, že když člověk dostane něco zdarma, nedokáže si toho vážit.
Snad by výuka finanční gramotnosti byla lepší investicí než obědy všem. Ovšem z politického hlediska to není tak populistické, tolik viditelné, veřejnost oslovující a ohromující.
Zuzka Součková
Historka vskutku fekální
Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!
Zuzka Součková
Je svět v pořádku?
Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.
Zuzka Součková
V ortopedické čekárně
Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.
Zuzka Součková
Jsem nemohoucí, ale bojuju
Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.
Zuzka Součková
Vytrácí se slušnost?
Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nenávist vůči Ukrajincům, segregace Romů. Amnesty International kritizuje Česko
Ukrajinští uprchlíci se loni v Česku potýkali s nenávistnými projevy a diskriminací, pokračovala...
Místo do šrotu do opravny. Směrnice EU prodlouží záruku a zakážou „kazítka“
Premium Do budoucna by měla být oprava rozbitých a porouchaných domácích spotřebičů jednodušší. A stejně...
Ignorovat, nebo demaskovat? Německá média řeší, jak informovat o AfD
Premium Je to teď horké téma. Německá mainstreamová média stojí před volbou, nakolik a jakým způsobem...
Šibal z Prahy podmázl průvodčího, s Lorenovou v negližé předběhl konkurenci
Seriál Byla teprve na začátku kariéry, ale fotografové na ni už stáli fronty. Snímek mladičké Sophie...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.