Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
TJ

Přehlédnu myšlenku, že co kuřák to bavič. Každý máme svoji individuální zkušenost a naopak pro změnu v mém okolí se najde více bavičů co nekouří, ale o tom spor se nevede. Když jsem kdysi nastupoval do práce, tak se na pracovišti kouřilo a velice dobře si vybavuji naprosto stejné argumenty o svobodě volby, o kterou naše společnost přijde, pokud se uzákoní zákaz kouření na pracovišti. Opravdu si myslíte, že dnes by někdo argumentoval Vašimi slovy, že jsme ztratili možnost výběru, zda chodit do zahulené práce nebo tam, kde se nekouří? Máte samozřejmě pravdu, že kuřáka nic neodradí, ale rozhodně je absolutní nesmysl tvrdit, že když zrovna dnes ráno jsem potkal na zastávce mladou studentku, jak kouří na místě, kde je to zakázáno, že bych začal zde proklamovat, že zákaz kouření na zastávce je stejně k ničemu. Normální je nekouřit a ačkoli to až na pár individuí si každý přizná, tak stejně pan prezident bude tvrdit, že když začnete kouřit v 28 letech, tak už je to bez rizika nebo dokonce minulý kancléř prezidenta bude se do krve přít, že kouření zdraví neškodí. Pokud na krabičce najdete nápis, že kouření způsobuje rakovinu, tak jistě mnoho kuřáků na své osobě bude dokazovat, že to není pravda, ale to neznamená, že varování se má z krabiček odstranit. Jistě málo koho to odradí a málo koho to vyléčí, jelikož nikotin je návyková droga, ale nebojte se, že by kvůli zákazu krachovali restaurace, jak správně píšete, nic je neodradí, ačkoli i zde bych zcela nesouhlasil. Dovolím si Vám předestřít svoji zkušenost. Dokud nedošlo k rozdělení hospod na kuřáckou a nekuřáckou část, drželo se nepsané pravidlo, že po dobu oběda se nekouřilo. Aktuálně je stav tristní, kdy se dítěti pro židličku musí člověk prodrat přes kuřáky, kteří již ani dobu oběda nectí, jelikož jsou drogově závislý. Majitel nemá problém nechat dětský koutek v kuřácké části, vždyť komu se to nelíbí, nechť si táhne ke konkurenci o mnoho kilometrů dále, kde se slušnému chování nemusí učit díky zákonům. Čas ukáže co a jak

1 1
možnosti
VT

Co kuřák - to bavič, tak to asi asi ne. S kolegou (oba kuřáci) sedneme do hospody, dáme škopek piva, pokouříme a klidně i hodinu u toho mlčíme - ani slovo.

1 0
možnosti
Foto

Zuzi, to je dokonalé!!!

5 0
možnosti
FS

Velmi zajímavý, rozumný, lidský pohled. Člověka s nadhledem, pochopením a empatií. R^ Ne robota na udělování příkazů a zákazů.

14 0
možnosti
FS

btw, balím si cigárka z tabáku Javaanse Jongens, voní báječně. :-)

1 0
možnosti

Zuzko, napsala jste to super. A pěkně jste přiložila pod kotel nekonečného příběhu...:-)

6 0
možnosti
ZS

Marie, to teda jooo ... "A pěkně jste přiložila pod kotel nekonečného příběhu";-);-D

1 0
možnosti
VT

Krásně jste to napsala. A to manželovo tričko, kterým vytíráte podlahu - to mě dostalo ;-DR^

3 0
možnosti
Foto

Taková trička nejlíp sají, jinak trefit na dobrou hadru na zem, to je panečku věda!;-D

1 0
možnosti
MP

Údajně je 60% restaurací nekuřáckých. Takže tady někdo chodí do lesa pro dříví.

3 0
možnosti
FS

8-o "...chodí do lesa pro dříví"? A co pro sovy do Athén, nelétá? :-)

3 0
možnosti
MP

Pivo bez cigarety? To nekuřák nikdy nepochopí...To říkám jako bývalý kuřák.

3 0
možnosti

ale tak někdy náhodou je drink, třeba i minerálka, dobrý šidítko, už něco do chlebárny dávám, tak tam nemusím mít ještě k tomu válec;-D

1 0
možnosti
Foto

Zuzko, měla jsem to s kouřením trochu jak Vy, ale naštěstí jsem s tímto skončila (viz blog Nekuř člověče). Proto vím, že nelze nikomu nic zakázat, ani to kouření ne. Vše je ale jen o toleranci jednoho k druhému. Mám hodně známých, kteří tohle prostě umí.R^

6 0
možnosti
  • Počet článků 281
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3262x
„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knih fejetonů ze života:

Běh života s úsměvem

Diagnóza žena

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší.