Němá žena- chlapův sen

Ale přeji ti brzké navrácení hlasu, ať si zas doma moc na to nezvykaj

Šárko, díky!

Zuzi, držím palce, ať to přejde. Nikdy se mi to nestalo. Ale když už nemůžeš , tak piš, protože právě včera jsem dočetla Tvou skvělou knihu a pokukuji do čeho se pustím teď.

Hani, tak zatím čti aspoň ten blog

Jo to znám, nejhorší je když mne to postihne v práci (škola), to se ze mě stává úča pantomimy, no ještě že mám při ruce tabuli. Ale zkuste pantomimicky zkoušet, to prostě nejde!

Pavli, mám jedinou otázku -- jak dlouho to trvá? (cca?)

Mě to potkalo před pár lety. Ráno jsem mluvil normálně, dopoledne chraplákem Dalibora Jandy, odpoledne jen chrčel a večer jsem jen vydával zvuky jako pískací hračka, což bylo zdrojem veselí pro kolegy.

Martine, já už nevydávám ze sebe ani tu pískací hračku... abych nebyla zdrojem veselí, vzala jsem si dovolenou. Jak dlouho ti to trvalo?

..... nechcu panu domácímu kazit radost, když už ste tak pěkně voněměla,- tak enem mezi nama,- čaje, medy, citrony aj heřmánky možete, sice po tem slejzaj nehty ale ináč to neškodí,- .....mosite přejít na trochaj tvrdší tekutinu,- SLIVOVICA je masakr ! (a když to nezabere,- pak v rauši se to aspoň dobře snáší)

Díky za radu, matně jsem to tušila... mám ji pít nebo kloktat?

znám, znám, Zuzi. Mně jeden rok hlas opustil těsně před prázdninami. Pocítila jsem to nejen já jako samoživitelka (i moje děti pookřály), mí kolegové, nadřízení i studenti v práci (tam jsem dostala vynadáno, že si ničím svůj pracovní nástroj... mysleli asi tím, že dýchám), ale i můj pěvecký sbor. Měli jsme totiž nasmlouváno několik koncertů, mj i Rybovu Mši Vánoční, já jsem, aby to bylo zajímavější, soprán. Takže ano, ze srdce Ti přeji, aby ses stala zase slovního projevu schopným členem naší společnosti

Dášo, joj... já si dnes vybírám dovolenou a doufám, že to odejde, vlastně spíš přijde. Jak dlouho ti to trvalo? Pokud déle než tři dny, jdu se zavěsit do průvanu...