Ani za čtrnáct dní se na sítích nic neuděje. A když náhodou jo, člověk se to dozví jinou cestou.

Ano, neuděje, ale jak to vysvětlit tomu závislákovi ve mně...

Hezkou sobotu!

A to všechno proto, že internet nakonec neslouží k tomu, k čemu jsme původně mysleli - k sdělování důležitých zpráv A tak je to nakonec se vším. Člověk si myslí, že všechno řídí a nakonec je pouhou hříčkou....

Hříčkou přírody je ten pozemský červ, který si myslí, že může ovládnout vše... pěkně jste to řekl, díky!

Máme doma takový všelijaký internety různý, že aby všechni vypadlo, to by musel být takový globální malér, že by internet byl to poslední, co by nás trápilo :-). Nějak se nám proplížil do života, darebák.

A moje děti špatně chápou, že ho občas prostě nechci mít po ruce (jakože, Zuzi, u nás to nalezlo i do těch mobilů do všech, vlastně bych se měla zajít podívat, jestli není i v mikrovlnce?

A moc pěkně se ti to povedlo napsat.

Jani, díky!

Tuhle jsem jela cyklistický závod. V propozicích bylo, že mít GPS je více než vhodné. Nemám GPS, nemám chytrý telefon, ale umím číst v mapě. Přesto mám pocit, že začínám být vykořeněná ze společnosti. Uvidím, jak dlouho ještě budu odolávat.

Hezký víkend!

Když nejde internet, stává se svět nebezpečným místem. V práci se stává jednou, někdy dvakrát do týdne, že zkrátka a dobře na několik desítek minut internet nejde. Protože kolegové, kteří se vrtají v tom, v čem ani já nemám - a to už je co říct - odvahu se vrtat, provádějí nějaký důležitý zásah do firemní proxy. A i když několik hodin před tím se nikde nic zvláštního nestalo, nikdo se nepochlubil fotkou zlomené nohy, přejetého křečka ani vyraženého zubu, tak ta chvíle, kdy ten internet nejde, je k nepřežití. A on si pak takhle nenápadně zase naběhne. Stránka, co má v popisu se automaticky aktualizovat, a co hrozně dlouho, minimálně tak dlouho, co bych si došel na toaletu, cestou zpátky si uvařil kafe a u svého stolu je vypil, hlásila, že připojení není k dispozici, se najednou zobrazuje v celé své kráse. A počet zmeškaných aktualizací je jednomístný, většinou o tom, že někdo sdílel něco, co pokládal za legrační.

Ale taky s tím můžu kdykoli seknout. Až do jednoho podzimního dne roku 1992 jsem žil i bez internetu, i když tomu už nevěří ani můj pes (viz fotky v blogu Soni Pražákové.)

Tuhle nám nešel ve škole. Tragédie. Co si počneme? Vždyť nebudu moct ukázat dětem hrocha. Museli jsme hledat v atlase zvířat, to bylo pravé dobrodružství...

... aneb Umění říct vše beze slov!

Díky

Ano, i taková může být závislost, ale jsou horší, končící i skonem. Tahle nás naopak k životu probouzí. Zuzko, přeji hodný a neustále přítomný INTERNET

Horste, díky!

Hip, hip, hurá, ať žije internet!

No, asi jsem na tom stejně

Abstinenční příznaky trvají pár hodin,ale pak zjistím, že i když celý den nevím, co se děje na fcb, už se z toho nehroutím:-)))

Šárko, vítej v klubu

Pořád ještě nejsem ve stádiu, utnout to!

Zuzi, jsi bojovník

Jani, díky... no, řekla jsi to hezky