Když někoho děti nezdraví, je to chyba rodičů, kteří je to nenaučili. Myslím, že to zdaleka není jak to píšete. Naopak je překvapující kolik dospělých neodpoví na pozdrav nebo si jen zamručí "Dobrý" a kolik dětí umí slušně a hezky pozdravit. Mám daleko lepší zkušenosti.

Tak to je fajn...

Ona se slušnost jeví jen jako šikanování mladých kluků. Zdravit každýho vořežpruta, to jsou mravokárci na koni, ale prudit zaměstnavatele odpovídat na životopisy, to se jim nechce.

Kapku vedle, ne?

Zažívala jsem něco podobného v obchodě. Vstoupil mlčící zákazník, a já přispěchala s přáním dobrého dne. Odpověď: já chci..... V klidu jsem popřála ještě důrazněji dobrý den. Pozitivně reagovala s bídou třetina. Ti ostatní si mleli to svoje "chci a chci a chci".

Nic ve zlým, ale vtíravé "JAK VÁM MOHU POMOCI" mě dohání někdy i k okamžitému odchodu...

Mám též zkušenost, Zuzko. Taktéž nejen ze školství. Ale jak říkáš, kde tu slušnost mají některé děti pobrat?

Dášo, vždyť já ani nemůžu říct, že jsem ráda, že máš stejnou zkušenost...

Pěkný večer

..... na lontu to máme ináč zařízený!,- sousedovic synek, stár cca 12 jařin, kráčí kolem zahrádky a všechny slušně pozdraví,- odvětím na pozdrav,- vedlejší dva stolky dospělejch turistů srkají meltu a vínečko, malýho Jožina mají totál v patě! Klučisko to přešrotoval v palici, zrobil čelem vzad a rovnou ke stolkům a hlásí klasiku "Dobrý den!",- ...... všichni sborem odvětí a následuje tříminutový ticho, rudí za ušima sa stydijou až za roh ! Tož sem si přisadil,- "no vite, ty nevzdělaní a nechápající blbci z dědiny to řídíjou ešče po staru, tak snad Vás to neurazilo !" (divadlo neskutečný!)

Jaký máte i phon, kolik sms pošlete za den,

Jste nemoderní zapšklá stará struktura a vykopávka.

Stejně, jako já.

To, co jste popsala, nebylo to v pátek? Když spěchali stávkovat?

Slušnost se dnes považuje za slabost. Ale pokud chceme žít a umřít jako "slušní lidé", nezbývá, než se s tím smířit.

Já mám zkušenost, že na turistických cestách, ať už pěšky, na kole nebo na běžkách, často pozdraví i úplně neznámí lidé. A často mě s tím předběhnou i ženy nebo dívky. Ty však, bohužel, už většinou ne ahoj, ale "dobrý den".

Jinak doporučuji to těm mladším a hbitějším moc neusnadňovat. Takže - neuhýbat! Pokud to není v lyžařské stopě.

Taky se vždycky musím smát, když řeknu protiběžci ahoj a on dobrý den .

Hezký večer!

Já jsem taky byla od dětství vychovávána k tomu, že starší lidi v domě, známé a učitele je třeba zdravit. Dnes to nějak upadá. Ale když s manželem chodíváme po lesních cestách i v okolí našeho bydliště, všimli jsme si v poslední době, že třeba cyklisté, kterým ustoupíme z cesty a necháme je projet, poděkují (skoro všichni!).

Možná se nekde potkáme a určitě to bude příjemné... vždycky se usměju a děkuju, když mi někdo uhne... mám tyhle drobné radosti ráda.

Hezký večer

Pejskaři, z těch by si měli vzít všichni příklad...

Ahoj, Horste, máš pravdu

Já děti zdravím první - celou třídu které se mi střídají po 45 minutách...Občas je mi odpovědí nacvičený sbor vychovanou paní učitelkou

Když potkám děti samostatně, zdraví tak 30 %. Dám jim šanci pozdravit první a potom zdravím - je mi trapné přejít kolem bez povšimnutí.

Ovšem pokud potkám v tramvaji druháčka s babičkou, nemám co řešit.

Naprosto jinou zkušenost mám s dětmi (i rodinnými příslušníky) kteří za mou (naprosto stejnou jako někteří ve škole dostávají zadarmo) práci platí mimo oblast školství vlastními penězi.

Všichni -děti i rodiče- zdraví z dálky a s úsměvem....

A k té přírodě - pejskaři se zdraví skoro všichni, v lesích na stezkách s turisty je to tak na 80%.

Ovšem generace 30 mínus nezdraví. A běžci taky ne.

Pamatuji že za mého mládí (tak 1985 - 1995) jsme se na běžkách zdravili lyžařským pozdravem "Skol" a na vodě "Ahoj" (já měla patentované "ahóój loď").

Což se dnes už taky nenosí.

Taky neumím projít bez pozdravu...

Hezký večer