a proto jsem Zuzko na kočky

Tomu věřím, Jaromíre

Soucítím, také jsem zažila kokršpaněla od miminka. Teď mám dvouletého voříška z útulku, parťák na druhou!

užívejte si, stojí za to

Jak já tě chápu, Zuzko! Naše nezapomunetelná a pořád milovaná nebožka jezevčice Frída si v dětství vytvořila vlastni pomník. Našemu stolu vyhlodala půvabná pseudobarokní zakončení na všech čtyř nohách...

Šárko, ty jsi takový historik, takže jezevčice věděla, jak se ti zavděčit...

Poslední pes, který nahradil našeho zasloužilého tátu kokra Maxe, je bassetka Baruška. Dá se říct, že jsme jí zachránili život ve smečce jiných, větších, stejného plemene v jedné chovné stanici. Dostali ji tam, protože jí umřela máma a majitelé nevěděli co s ní. Když ji syn přivezl, byla kost a kůže a měla 5 kilo. Samozřejmě jsme toho drobka rozmazlili. Dnes má čtvrt metráku a nechápe, že už ji nejde nosit v náručí tak jak dřív a pořád se toho domáhá. Takže občas chodíme po zahradě s teletem v náručí

nestrašte, my toho našeho prcka taky pořád nosíme... dnes prokousl dceři ucho, nemá mu ho dávat na hraní, že jo

Mám pátého německého ovčáka a netroufnu si říci, co nejvíce charakterizuje toto plemeno. Každý byl originál a všichni dohromady mají své místečko v mém srdci.

Posledního Baxe označil pan doktor jako velice přátelského psa. Dva roky nám projevoval svoji lásku kousáním, přesně jako ve smečce. Asi se u nás cítil jako doma u mámy. Říkala jsem si, to tedy doktor neodhadl, přátelský pejsek, místo aby ruku olíznul, málem ji ukousne.

Jeho dospívání nás stálo hodně modřin, ale vyplatilo se. Je to ten nejlepší ochránce, kamarád a společník pro celou rodinu.

Jen čas moc rychle letí. Letos oslavil desáté narozeniny. Změnily se u něj priority, místo ostrého běhu s mým synem, je raději  na procházce. Ustoupil ze své dominance, již nemusí býti první, ale loudá se vedle mě.

Chodíme většinou každý den, nemohu mu odepřít tu radost kterou cítí, když v mé ruce vidí obojek.

Jak dlouho ještě, nevím, ale přála bych si, aby nám ten krásný vztah ještě nějaký rok vydržel.

Moje filozofie je, šťastný pes se dožije vysokého věku, tedy se všichni snažíme, aby tomu tak bylo.

To je nevýhoda, že proti člověku je život psa krátký... inu, je to tak a nic s tím nenaděláme, ale můžeme mu dát krásný život...

Mějte se krásně a díky za komentář.

Hodně lidí nejen že netuší, do čeho jde, ale taky nemá ani vůli se o psa postarat tak, jak by měl. Hned od prvního dne přemýšlí nad tím, jak si to ulehčit (snad tím, že si ho ani nepořídí?). 

Tak ať vám to škvrně dělá jen samou radost a občas o něm nám, pejskofilům, podejte nějakou zprávu  Karma

Děkuju, a přeju hezký den.

Můj muž říká, že v příštím životě by chtěl být svým psem. Určitě o něm zase něco napíšu ( až se mu povede nějaký husarský kousek ) nebo dám něco na fb...

Krásně napsané To by si měl povinně přečíst každý, kdo uvažuje o pořízení štěnda - pak by ubylo vyhozených "nevhodných dárků" na ulici a inzerátů "darujeme půlročního pejska, nemáme na něj čas"...

Kateřino, děkuju!

Poslední dobou se ke mně dostávají informace, jak lidi psa někde uvážou, nebo jsem se dozvěděla, že fungují tzv. množírny, kde prodávají "nezralá" štěňata... je mi z toho špatně. Tuhle jsem běžela přes lávku a na jejím druhém konci byl uvázaný osel. Hned jsem začala přemýšlet, co budu dělat. Viděla jsem to černě... Ale dopadlo to dobře, kousek dál jeho majitelka hledala padaná jablka, protože si umanul, že přes lávku nepůjde...inu, osel

dávám karmu. Měli jsme doma už hodně psů, jeden čas i kokry, když se nám sešel darovaný pes a později i zachráněná fena. A protože se to nedalo uhlídat, mívali jsme 2x ročně štěňata. Když máte jednoho, dá to práci, ale uhlídáte to. Ale když je jich 6 i víc nemáte ani kam šlápnout, jsou prostě všude. Jak si napsal syn kdesi do profilu pode jednu fotku: jsou to roztomilá štěňátka, ale větší svině svět neviděl. Ale i tak jsme se jich zbavovali neradi

obdivuju kažýho, kdo má víc než jednoho psa... kdysi, já panelákové dítě, jsem se ptala spolužačky: "kolik máte těch psů?" Při odpovědi, že 16, jsem upadla... měli chovnou stanici a já si to nedovedla představit... ale venku v kotcích.

Děkuju za karmu a přeju krásný víkend!

Nedávno jsem telefonovala s kamarádkou. Ona okřikovala dítě, já kocoura. Prý budu mít dobrý trénink...

Jj, výsledek je stejný, neposlouchá nikdo...

Dodneška,.a to je naší psici 8 let, máme doma zakázaná slova "procházka", "miska", "piškot". K tomu ještě zvuk otevírané lednice, to vše ji probudí z hlubokého spánku do okamžité bdělosti.

snad nepoznala, když jste slova psala

Děkuju za návštěvu.