...... jóóó, totál chaos v palicích doprovázen fenoménem skutečně prvního a zásadního životního poznání !,-......všeci, bez rozdílu (výjimka neexistuje), dojdou k nezvratnýmu závěru, že je celou dobu vychovávali naprostí blbci !

...co vychovávali, ti p*tomci dokonce tvrdí, že jejich zásluhou jsou na světě...

dnes je dceři 20, tak mohu napsat, že to máme za sebou. V období puberty byla dcera hodně náladová. Vždycky jsem se tomu musela smát, když jsem pozorovala co s ní ty hormony dělají. Když jsem přišla z práce, tak jsem nikdy nevěděla, která dcera mne doma čeká. Jestli ta milá, co doma něco udělá nebo ta, která je naštvaná na celý svět a nejvíce na mě. V tu chvíli byla zalezlá ve svém pokoji (světě) a netoužila mne ani vidět. Bylo zajímavé tím projít. Dnes, když to vyprávím, tak se tomu obě smějeme a dcera přikyvuje, že si to pamatuji dobře. Bylo to fakt o nervy, hlavně ty moje.

Dceři všechno nejlepší

U svých vlastních dětí si čerstvě zvykám, že už jsou pár týdnů osmnáctileté (nějaká zbytková puberta tam určitě ještě bude, ale hlavně jim neustále musím zdůrazňovat, že už jsou zletilé). Pubertu svých svěřenců beru jako součást svého učitelského údělu. Pedagogické příručky ať se jdou bodnout, tady platí jen selský rozum a jak říkala zkušená starší kolegyně, jedinou polehčující okolností je, že "já jsem je neporodila".

Zuzko, tak už nám to zase začíná - odvahu a trpělivost.

Pavli, já měla letos luxusní prázdniny, takže je mi hodně líto, že je konec...

Vykroč v pondělí pravou!

Jsem šťastná, přežila jsem pubertu dcer. Ale rodiče buďte ve střehu, ono sice ubyde klackovatění, za to když se něco objeví, často to stojí za to a člověk vzpomene na léta puberty.

A co kdyz mate ctyri deti??? My uz jsme pomalu 20 let budto v plenkach nebo v puberte. No jeste par let a bude klid... Ba nebude, pak zase galani, galanky, drama, svatby a nevim co jeste... No proste takovy nudny rodiny zivot :))

...vnoučata a jejich plenky a posléze i jejich puberty, ale to si už budou užívat rodiče... Jak říkala moje babička - to se ti vrátí na dětech

Užívejte si to, rodina je nejvíc

Zuzi, coby někdejší "chovatel" dvou dávno dospělých dcer mohu ten článek stoprocentně potvrdit

Honzíku, díky, to ráda slyším.

Tak musím vedle karmy přidat

a/ mé tři děti přežily pubertu celkem bez úrazu.

b/ rodiče rovněž, pokud jsem ignoroval poznámky ze školy

c/ nyní jsem spokojen, neboť jsou již za oním předělem a dá se s nimi rozumně hovořit

d/ chápu Tě.

e/

Tomáši, také už to máme za sebou, proto si troufnu radit...

U nás to dopadlo stejně jako u vás. Takže jsme prostě dobří - vy i my. Zasloužíme si poplácat po rameni.

Copak puberta v řádném věku jak má být. Ale u dětí některých známých propukla opožděná puberta, tak kolem devatenácti let.

A to je nářez!:-))

Synek našeho bývalého lékaře-obvoďáka ve svých patnácti letech prohlásil:"já mám tak blbé rodiče, že bych si nejraději vysekal díru v ledu, a skočil tam" :-D:-D

Zůzo, díky za aktuální poprázdninový blog!:-)

Máří, puberta se totiž nikomu nevyhne. Jsem ráda, že to už máme za sebou, další z výhod stáří.

Hezké září přeju

Jaká škoda,že za mých mladých let žádná puberta neexistovala.Když jsem byla hubatá tak jsem dostala přes pusu nebo stačilo aby se tatínek podíval na důtky které visely na hřebíčku u dveří.

Věřím...

Za mých mladých let zase neexistovaly diagnózy poruch chování, děti byly hodné nebo zlobivé...

výstižné,Zuzko.

Přijdu z práce a vítají mě jen psi a Tomášek. Slečna je zalezlá u sebe a vyleze,až když má hlad.

A protože je to slečna, hlad má málokdy, na rozdíl od kluků, kteří žerou pořád...

Drž se!